V minulé příloze Financí jsme vás ve stručnosti seznámili s problematikou odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání. S přihlédnutím k tomu, že jsme na uvedený článek dostali od čtenářů mnoho reakcí s dalšími dotazy, jsme se rozhodli dát této problematice prostor i tentokrát. Dané téma je totiž v současnosti velice aktuální, neboť všudypřítomné snižování nákladů mnohdy nutí zaměstnance podstupovat vyšší míru rizika, která však není vyvážena adekvátním krytím. O stanovisko k nejčastěji kladeným otázkám jsme požádali prof. Ing. Evu Ducháčkovou, CSc., která se touto problematikou zabývá na pražské VŠE v rámci Katedry bankovnictví a pojišťovnictví.

Mnohamiliónové ztráty ze zastavení leteckého provozu kvůli sopečnému mraku pojišťovny leteckým společnostem, cestovním kancelářím a průmyslovým či obchodním firmám neproplatí. Cestující mají nárok víceméně jen na částečné plnění z cestovního pojištění. Bezprecedentní uzavření vzdušného prostoru bylo podle pojišťoven prevencí, na kterou se pojistky nevztahují. Škody by vyplácely teprve až při poruchách nebo haváriích letadel v důsledku prachu.

Pojištění finančních rizik představuje oblast pojištění, která zatím není širší podnikatelské veřejnosti příliš známa, nabízí však velmi zajímavé možnosti – proto je různými podnikatelskými subjekty využívána stále častěji. Mezi pojištění finančních rizik se řadí především pojištění úvěrů, záruk a dále pak pojištění různých finančních ztrát. V oblasti pojištění záruk se dnes můžeme na českém pojistném trhu setkat především s pojištěním záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pojištěním smluvních záruk, pojištěním záruky za celní dluh a záruky za spotřební daň.

Drobným podnikatelům se může v důchodu výrazně propadnout životní úroveň. Tomu se vyhnou jen tím, že si budou sami v produktivním životě vytvářet rezervu na stáří, nebo si budou platit vyšší důchodové pojištění, než jaké po nich vyžaduje stát. Podnikatelé, kteří působí jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a kteří spoléhají ve stáří jen na státní starobní důchod, se budou muset smířit s poměrně chudým stářím. Neplatí si totiž dostatečně vysoké důchodové pojištění. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení.