Důchodová reforma, která by měla vstoupit v platnost v lednu 2013, bude mít dopad i na současné penzijní připojištění. Ministr financí Miroslav Kalousek chce, aby lidé žádající o státní příspěvek museli spořit minimálně 1 000 korun měsíčně. Jeho úřad navíc plánuje umožnit dnešním penzijním fondům investovat i do rizikovějších aktiv. Změnami chce ministerstvo přimět lidi, aby na penzi spořili více.
Ministr financí Miroslav Kalousek přirovnává novou důchodovou reformu ke hře pokeru. Hrát se v ní bude o termín vlastní smrti. Ministr financí tak s nadsázkou rád vysvětluje zásadní možnost volby výplaty důchodů - buď na dobu určitou, nebo na dobru neurčitou.
Dobrovolné pojištění je pro některé občany řešením, jak získat potřebný počet let pojištění. Která doba se počítá do doby pojištění? Kolik činí dobrovolné důchodové pojištění? V současné době se každoročně zvyšuje nutná doba pojištění pro získání nároku na starobní důchod. V letošním roce je nutné získat 27 let pojištění. V roce 2018 již 35 let pojištění. Dobrovolné pojištění je tak pro některé občany řešením, jak získat potřebný počet let pojištění.
Nespojujme důchodovou reformu se zvýšením daně z přidané hodnoty, vyzývá prezident Václav Klaus v dalším exkluzivním článku pro MF DNES. Sjednocení sazeb DPH je samostatný reformní projekt v oblasti daňového systému. Je pro něj řada rozumných, učebnicově známých důvodů a je žádoucí tímto směrem postupovat. Za celých 20 let se nám to nepodařilo, i když samo o sobě vytvoření jen dvou sazeb této daně (místo desítek či stovek, dokonce záporných sazeb daně u předchůdce systému DPH, kterým byla daň z obratu) bylo revolučním krokem. Nicméně v jakékoli složité realitě, a ta naše dnešní složitá je, není důvod pro daňový fundamentalismus či purismus.
[Tisková zpráva] Penzijní fond České spořitelny, který je druhým největším penzijním fondem v České republice, dosáhl v roce 2010 čistého zisku 807 mil. Kč, což představuje nárůst o 76 % oproti předchozímu roku.
- V roce 2010 dosáhl Penzijní fond ČS čistého zisku 807 mil.
Nejvíce účastníků penzijního připojištění získaly loni Penzijní fond České spořitelny (PFČS) a Allianz PF. Úbytek zaznamenaly fondy AXA a ING. Vyplývá to z údajů Asociace penzijních fondů (APF). Koncem roku měly všechny penzijní fondy celkem 4,595 milionu klientů, což bylo o 125.000 více než koncem roku 2009. PFČS získal loni 74.000 nových účastníků, Allianz 21.000, Aegon a PF České pojišťovny (PFČP) po 19.000, ČSOB PF Progres 12.000, Generali PF 11.000, ČSOB Stabilita 7000 a Penzijní fond Komerční banky (PFKB) 3000 klientů. AXA PF ztratil 28.000 klientů a ING PF 13.000.
Patent na univerzální úspěšnou penzijní reformu ještě nikdo neobjevil, proto je důchodový systém v každém státě trochu jiný. Jak si poradili s reformou v zahraničí? Není třeba podotýkat, že penzijní reforma je v dnešních dnech tématem číslo jedna. Český penzijní systém ale není jediný, který reformu potřebuje. Demografické stárnutí je totiž typickým rysem pro západní společnost, proto každý vyspělý stát bude muset otázku reformy důchodů dříve či později řešit. Nejeden z nich neponechává své deficity náhodě a k reformě už přistoupil. Jak se s tímto úkolem popasovaly další státy? Čtěte více: Podoba penzijní reformy dohodnuta. Co vás čeká v důchodu?
Penzijním fondům komplikuje situaci současné znění zákona, které po nich požaduje nulové ztráty. Investuje se tak do dluhopisů a výnosy atakují nulu. V souvislosti s důchodovou reformou jsou často zmiňovány (ne)výnosy peněz uložených v penzijních fondech. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, naleznete v zákoně 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
Přes 4,5 milionu lidem, kteří spoří ve stávajících penzijních fondech, zůstane i po reformě penzí jistota, že hodnota jejich investic v žádném roce nepropadne. Jejich výnosy ale právě proto zůstanou stejně nízké jako doposud a atraktivitu fondů bude nadále zajišťovat hlavně státní příspěvek.
CO S PENZIJNÍMI FONDY? Nástroj, který existuje jen díky státním příspěvkům, mnoho střadatelů neuspokojuje. České penzijní fondy se zbavily naprosté většiny akcií a drží v podstatě jen dluhopisy a hotovost. Podle člena NERV Pavla Kohouta je opatrnost správců portfolií vynucena nevhodnou legislativou. Otázka, kam uložit nastřádané prostředky tak, aby se v dlouhodobém horizontu solidně zhodnocovaly, nemá snadné řešení. Podle názvu by pro takový účel měly být ideální penzijní fondy. Odcházející šéf protikorupční komise Národní ekonomické rady vlády a ředitel pro strategii poradenské firmy Partners Pavel Kohout si však myslí, že v současném právním rámci nemohou penzijní fondy řádně fungovat. A čísla mu dávají za pravdu. Jen málokdy se výnos těchto fondů výrazněji dostane nad inflaci.
