Stejně jako v případě společností s ručením omezeným a akciových společností, kterým jsme se věnovali v předchozích dílech seriálu, i v případě k.s. a v.o.s je zákon nově výrazně benevolentnější a umožňuje velkou variabilitu při nastavení vnitřního vedení společnosti a jejího dalšího fungování. Jednou ze změn u obou těchto společností, označovaných nově jako osobní společnosti, je možnost založit je nejen za účelem podnikání jako doposud, ale také za účelem správy vlastního majetku.

 

Významné změny se týkají zejména postavení společníka veřejné obchodní společnosti, resp. komplementáře v komanditní společnosti. Ti už nebudou muset (v případě, že nebude společník, resp. komplementář, zároveň statutárním orgánem) splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti, ani nebudou povinni jednat s péčí řádného hospodáře.

 

Další ze změn je např. možnost stanovit společenskou smlouvou (za předpokladu souhlasu všech společníků), že předmětem vkladu do osobní společnosti může být také provedení či provádění práce nebo poskytování či poskytnutí služby s tím, že ocenění těchto prací nebo způsob ocenění musí být taktéž ve smlouvě uveden. Další novinkou je možnost nahradit společníkovi výdaje vynaložené při zařizování záležitostí společnosti, toto právo však musí společník uplatnit do 3 měsíců o okamžiku jejich vynaložení.

 

Nová právní norma dále zavádí u komanditních společností termín komanditní suma, kterou lze popsat jako částku, do jejíž výše ručí komanditisté za dluhy společnosti. Tato suma musí být určena společenskou smlouvou a nemůže být nižší, než kolik činí vklad komanditisty. Dále ZOK určuje, že komanditní suma se snižuje v rozsahu, ve kterém komanditista splnil svoji vkladovou povinnost.

 

Na závěr je potřeba upozornit na fakt, že pokud budou stávající společenské smlouvy i po nabytí účinnosti ZOK (tedy od 1. ledna 2014) v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, automaticky se tato ustanovení dle § 777 odst. 1 ZOK ruší. Na veřejné obchodní společnosti i komanditní společnosti se tedy dále vztahuje také povinnost do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK  přizpůsobit společenské smlouvy/stanovy úpravě zákona a doručit je do sbírky listin. V případě, že společnost toto nesplní ani v dodatečné lhůtě na výzvu soudu, může v konečném důsledku dojít až k zrušení obchodní korporace a nařízení likvidace. Společníci potom nebudou mít jinou možnost než založení společnosti nové.