Praha, 27. listopadu 2011 – Pod názvem „Z dluhové pasti do propasti?“ se v úterý 29. listopadu koná v TOP HOTELu Praha XI. Fórum Zlaté koruny. Záštitu nad fórem, jehož se zúčastní špičky ekonomické, finanční a podnikatelské sféry, převzali premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Začátek je plánován od půl desáté a fórum potrvá až do odpoledních hodin.

V pořadí jedenácté fórum Zlaté koruny se bude zabývat dopady dluhové krize v Evropě a z toho plynoucími nejistotami ekonomického vývoje v příštím roce. Rostoucí nestabilita řady zemí bude ohrožovat i nás. Její projevy již pociťujeme v poklesu naší ekonomiky a také hodnoty koruny. Diskuse se tedy povede hlavně o tom, zda a jak bude schopna Česká republika v další krizové zkoušce obstát.
Na úvod vystoupí ministr financí Miroslav Kalousek s představou, jak chce vláda současné složité problémy dluhů a deficitů řešit. Cesta, kterou prosazuje, se dá shrnout do jediné věty: „ Buď budeme žít za své, nebo o nás budou rozhodovat jiní.“ Otázkou je, kde na to „za své“ budeme jednou brát, když tato země nebohatne a stále se jen zadlužuje. Své k tomu chtějí říci ekonomové. Michal Mejstřík ve svém diskusním příspěvku „Může malá ekonomika konkurovat ostatním?“ přiblíží strategii konkurenceschopnosti, kterou pro vládu vypracoval NERV. Ještě dále jde Valtr Komárek, který poprvé na tomto fóru představí zcela novou a převratnou strategii zapojení českého kapitálu do ekonomiky. Fatální závislost našeho exportu na Západu je podle jeho slov v budoucnu neudržitelná. Vedle zahraničního kapitálu, který do značné míry ovládá naší exportní bilanci, by měl dostat šanci český kapitál, který by využil nová odbytová teritoria a přinesl do naší ekonomiky vysoké zisky, o něž se zbytečně připravujeme.
Na současnou situaci reaguje svým vystoupením další z předních ekonomů Milan Zelený. Hlavní problém vidí v tom, že nyní řešíme několik krizí najdenou. Situace vyžaduje změnu myšlení a nový přístup. Podle něj souběžně s krizí prochází ekonomika a svět systémovou ransformací. Oživením bude jistě i vystoupení ekonoma a bývalého premiéra Miloše Zemana. Ten říká, že dluhy nevznikají sami od sebe a vždy je za ně někdo odpovědný. V politice se stalo dobrým zvykem svádět dluhy na toho druhého, tedy na politické protivníky.
Zajímavé příspěvky přednesou i další z hlavních účastníků diskuse – Radek Špicar, Dan Ťok, Luděk Niedermayer, David Marek, Petr Zahradník, Aleš Michl, Jan Mládek, Petr Mach a Petr Janský.
Tak jako před každým fórem nechala Zlatá koruna zpracovat exkluzivní výzkum názorů veřejnosti k aktuálním otázkám ekonomického vývoje a postojů obyvatel k opatřením vlády zaměřeným na snížení deficitu veřejných financí. Informace o výsledcích tvoří další část této zprávy.
Výsledky exkluzivního výzkumu Ipsos pro Zlatou korunu

Tři čtvrtiny lidí očekávají v příštím roce
zhoršení ekonomické situace
Podle exkluzivního výzkumu, který v souvislosti s konáním XI. Fóra Zlaté koruny provedla společnost Ipsos, očekává zhoršení ekonomické situace v České republice v příštím roce 76 % lidí. Výzkumu se zúčastnilo 1003 respondentů starších 18 let. Co se týče osobní ekonomické situace, 44 % lidí očekává v příštím roce zhoršení, 34 % si myslí, že jejich osobní ekonomická situace zůstane stejná. Ve zlepšení věří pouze 20 % dotázaných, přičemž nejvíce jsou zde zastoupeni mladí lidé.
„Výsledky výzkumu ukazují, že nálada ve společnosti, pokud jde o výhled do budoucnosti, opět poměrně silně houstne. Nelze se tomu divit, když optimistické zprávy o vývoji ekonomiky, objevující se ještě na počátku roku, nyní v jeho závěru již zcela došly. Opět se také ukazuje, že celkovou situaci ve státě vidí lidé hůře, než svou vlastní. S touto optimističtější vlastností posuzování osobní situace se v těchto výzkumech setkáváme pravidelně a svědčí o tom, že lidé sami sobě stále přece jen více věří,“ říká Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.
"Názory populace ČR týkající se současné ekonomické situace jsou už dlouho
konzistentní, ani pro příští rok nejsou lidé zrovna optimisty. Necelá polovina populace očekává v příštím roce další zhoršení své osobní ekonomické situace, pouhá pětina očekává zlepšení. Zprávou k zamyšlení je, že výrazně optimističtější je v těchto směrech zejména nejmladší generace, lidé ve věku 18-24 let, kteří si výrazně více věří. Přejme jim, aby měli pravdu,“ dodává k této části výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury Ipsos.

Výzkum rovněž zjišťoval názory lidí na dopad úsporných opatření a reforem, které vláda letos schválila. 70 % dotázaných si myslí, že tato opatření budou mít negativní dopad na ekonomiku a životní úroveň, 12 % uvedlo, že dopad se nijak neprojeví a 13 % věří v příznivý dopad reforem na ekonomický vývoj. Vládním reformám jsou více pozitivně nakloněni muži než ženy a opět nejmladší generace do 24 let.
Podle 90 % lidí opatření na snižování deficitu veřejných financí letošní reformní smrští nekončí a budou pokračovat dalšími kroky i v příštích letech. Pouze 6 % si myslí, že úsporná opatření přijetím balíku reforem končí.