« Zpět
Téměř každý osmý rodič dává kapesné jako odměnu za domácí práce
Děti by měly dostávat kapesné podle rodičů nejčastěji od 10 let věku, či při nástupu na základní školu. Osm z deseti rodičů přitom dětem kapesné dává, nebo hodlá dávat. Výše kapesného se pohybuje zpravidla nejprve do stokoruny, s věkem dítěte se zvyšuje. Nejčastější kapesné od 16 let je v rozmezí mezi 500 až 1000 Kč. Kvůli finanční krizi však řada rodičů kapesné nezvyšuje, a někteří dokonce přistoupili k jeho snížení. Kapesné rodiče dávají dětem z mnoha důvodů – nejčastěji proto, aby se děti naučily hospodařit s penězi, ale také například jako odměnu za domácí úkoly či pomoc v domácnosti. Většina rodičů kontroluje, za co dítě peníze utrácí – nejčastěji se ho vyptávají nebo spoléhají na vizuální kontrolu. Jen malá část rodičů požaduje předložení účtenek, a zpravidla jen od určité hodnoty. Podle některých rodičů se kapesné stává penězi dítěte, které si s nimi může dělat, co chce. Údaje vyplývají z průzkumu společnosti Cetelem.*
Dvě třetiny rodičů (66 procent) dávají svým dětem kapesné. Téměř polovina (42 procent) těch, kteří dítěti kapesné nedávají, ale tvrdí, že kapesné budou potomkovi dávat, až bude starší. Kapesné dětem dává nebo hodlá začít dávat zhruba osm z deseti rodičů. Údaje vyplývají z průzkumu společnosti Cetelem.
Zhruba každý desátý rodič, jehož děti kapesné nedostávají, uvádí jako důvod to, že na něj nezbývají v rodinném rozpočtu finanční prostředky a přibližně čtyři procenta pak zastávají názor, že peníze do rukou dětí nepatří. Velmi často mají tito rodiče obavu, že neuhlídají, za co by potomek finanční prostředky utrácel.
„Díky kapesnému se naopak děti mohou naučit hospodařit s penězi,“ upozorňuje ředitel marketingu společnosti Cetelem ČR, a.s., Tomáš Siegler. Dodává, že pokud se rodiče bojí, za co by dítě finance utratilo, mohou mu je dávat v týdenních či kratších pravidelných intervalech. Důležité je, aby kapesné bylo pravidelné. To totiž může pomoci naučit dítě své výdaje plánovat. Rodiče by také neměli dávat dítěti peníze jen tehdy, když je na něco potřebuje, ale měli by ho právě pomocí kapesného učit si na věci našetřit.
Kapesné? Nejčastěji od 10 let
Kapesné by podle respondentů měly děti dostávat nejčastěji od 10 let (25 procent), případně již při nástupu na základní školu (18 procent – od 6 let, 11 procent od 7 let). Dříve než v 6 letech by mělo dítě dostávat kapesné podle 3 procent rodičů.
Naprostá většina rodičů (91 procent) přitom považuje výši kapesného, kterou potomkovi dává, za dostatečnou. Zhruba do 10 let dostávají děti měsíčně kapesné nejčastěji do 100 Kč. Platí ale, že se zvyšujícím se věkem se zvětšuje skupina rodičů, která potomkovi dává více. Například zatímco v sedmi letech dostává až 200 Kč každé páté dítě, v deseti letech už je to téměř třetina.
Od 11 let pak převládá mezi dětmi kapesné ve výši až 200 Kč, a to až do 15 let. Velmi často ale dostávají až 300 Kč měsíčně. V tomto období také narůstá skupina dětí, kterým rodiče dávají až 500 Kč. Od 15 let pak adolescenti hospodaří nejčastěji s kapesným mezi 500 až 1000 Kč, zhruba každý pátý pak dostává od 300 do 500 Kč a téměř stejně velká skupina až 2000 Kč.
„S věkem dítěte by se kapesné mělo zvyšovat a reflektovat tak měnící se potřeby dospívajících. Nemělo by ale být výrazně vyšší či nižší, než kapesné vrstevníků,“ říká dále Siegler.
Kapesné řady dětí ovlivnila finanční krize
40 procent rodičů přitom uvádí, že na výši kapesného měla či má vliv finanční krize. 72 procent z nich ho nezvyšuje, 28 procent ho snížilo. Nejčastějším důvodem je v obou případech snížení rodinných příjmů či snaha naučit dítě lépe hospodařit v situaci, kdy není peněz nazbyt. Zhruba každý 12 rodič se pak obává ztráty zaměstnání a každý desátý uvedl jako důvod plány více šetřit.
Kapesné i za domácí práce či úkoly
Důvodů, proč dávat dítěti kapesné, vidí rodiče zpravidla více. Nejčastěji uváděným důvodem je naučit dítě hospodařit s penězi (87 procent). 37 procent pak uvedlo, že kapesné dávají dítěti proto, aby si mohlo koupit jídlo či pití, pokud mu nebude stačit svačina. Jen zhruba 2 rodiče ze sta uvedli jako důvod pořízení svačiny, protože dítě si ji do školy z domova nenosí. 4 rodiče ze sta uvedli koupi pamlsků, které z rodinného rozpočtu nekupují a necelá 4 procenta vidí jako důvod pro kapesné to, že ho dostávají i ostatní děti v okolí jejich potomka. Téměř každý osmý rodič (13 procent) dává kapesné jako odměnu za domácí práce a zhruba stejné číslo uvedlo jako důvod dělání úkolů do školy a další věci spojené se školou.
Většina lidí kontroluje, za co dítě kapesné utrácí
Většina rodičů přitom kontroluje, za co potomek peníze utrácí (64 procent). Nejčastěji se ho občas zeptají (45 procent), nebo se spoléhají na vizuální kontrolu, tedy vidí, co si kupuje (31 procent). Denně se dítěte ptá 10 procent rodičů a 4 procenta chtějí vidět účtenky, a to zejména od určité hodnoty. V případě, že rodiče utrácení kapesného nekontrolují, uvádějí jako nejčastější důvod budování soběstačnosti dítěte (47 procent). Podle 16 procent se kapesné stává penězi dítěte, které si s nimi může dělat, co chce. A například 3 procenta tvrdí, že použití kapesného nelze ohlídat.
Z průzkumu také vyplynulo, že téměř 12 procent rodičů považuje své znalosti z oblasti financí (hospodaření s rozpočtem, ekonomické uvažování) za spíše nedostatečné či nedostatečné, o něco více hodnotí své znalosti negativně ženy oproti mužům (15 vs. 9 procent). O rodinných financích doma s potomkem běžně hovoří polovina rodičů, dalších 20 procent jen výjimečně a 21 procent jen v případě, že mu potřebují vysvětlit, že na něco nejsou peníze. 9 procent rodičů s dětmi o rodinných financích nehovoří vůbec.
*801 respondentů
Diskuse
Vložte svůj dotaz