Čtyři úvěrové pojišťovny na českém trhu se ocitly na mrtvém bodě. Na jedné straně zvedly ceny až o polovinu a zájemců o pojištění byznysu do zahraničí přibylo o desítky procent, na druhé straně zpřísnily podmínky natolik, že odmítají i ty, s nimiž by se ještě loni domluvily. O průměrné výši pojistného pojišťovny nerady mluví, protože cena se stanovuje individuálně, ale doporučují počítat asi s půl procentem z objemu pojištěné pohledávky. „Ceny jsou o 40 až 50 procent výš než loni,“ říká Markéta Stržínková, ředitelka pojišťovny Atradius. Ceny se tak vracejí postupně vzhůru, zhruba na úroveň roku 2000.

Snížení příspěvku na stavební spoření leží momentálně u ledu. Uspořit čtrnáct miliard korun ročně by sice státnímu rozpočtu přišlo náramně vhod, ale žádná z velkých parlamentních stran se do toho nechce v dohledné době pouštět.

Implementace evropské směrnice o platebních službách do české legislativy přidělala leckteré bance vrásky na čele. Zejména jeden bod je v novém zákoně o platebním styku velmi sporný a banky se v konečném přístupu liší. Zjistili jsme, který způsob je ten správný a jak se budou muset nakonec banky zařídit, až ministerstvo financí novelou právní úpravu zpřesní.

Bankovní domy v Česku vydělávají i v těžkých dobách miliardy. Včera zveřejnila výsledky hospodaření za prvních devět měsíců roku Komerční banka, která vydělala 8,5 miliardy korun. To je sice o 1,4 miliardy méně než za stejné období loni, přesto je to však v období, kdy prudce roste počet nesplácených úvěrů, dobrý výsledek. Pro letošní rok má banka cíl přiblížit se ziskem 11 miliardám, což se jí může docela dobře podařit.