Ačkoliv má životní pojištění sjednána polovina české populace, podle České asociace pojišťoven (ČAP) to neznamená , že jsou pojištění dostatečně kryti před životními riziky. Podle průzkumu společnosti Ipsos Tambor je typickým jevem u životního pojištění tzv. podpojištěnost. Ta vzniká nedostatečnou pojistnou částkou nejčastěji proto, že lidé nadhodnocují spořicí efekt životního pojištění nad jeho hlavním smyslem – krytím rizik.

Zimní měsíce jsou logicky obdobím s větším výskytem úrazů. Leden a únor jsou měsíce podvrtnutých kotníků, kolen, různých pohmožděnin a zlomenin rukou či nohou. Oproti prosinci, který je celoročně měsícem s nejméně pojistnými událostmi, vyskočí v lednu úrazy takřka o 60 procent. Zajímavé však je, že zimní měsíce nejsou obdobím s nejčastějším výskytem úrazů. Mnohem více pojistných událostí se objevuje na přelomu jara a léta.

Výši bankovních poplatků můžeme ovlivnit sami. Chce to jen ochotu vyměnit bankovní ústav. V rozhovoru s Václavem Moravcem na Impulsu to řekl autor ankety o nejabsurdnější poplatek Patrik Nacher.

Tři čtvrtiny Čechů jsou optimisté. Nevěří, že se jim může něco stát. I proto při sjednání životního pojištění nevyužívají možnost připojištění rizik, jako třeba riziko ztráty příjmů a vyšších životních nákladů kvůli invaliditě. Zajistit se proti riziku invalidity je vhodné nejen pro osoby, na kterých je rodina finančně závislá. Nečekanou invaliditu způsobenou vážným úrazem nebo onemocněním finančně pocítí každý, kdo byl zvyklý na pravidelný příjem, z něho plynoucí životní úroveň a v neposlední řadě soběstačnost.