Podle průzkumu, který pro Českou asociaci pojišťoven v rámci kampaně Únor měsíc pojištění realizovala společnost Ipsos Tambor, má životní pojištění sjednáno již polovina dospělé české populace (51 %). Zdaleka to však neznamená, že tito lidé jsou dostatečně kryti pro případ životních rizik. Typickým jevem je tzv. podpojištěnost u životních pojistek. Ta vzniká díky nedostatečně vysokým pojistným částkám. Jak ukázal průzkum, lidé nadhodnocují spořící efekt životního pojištění, nad primárním smyslem pojištění, kterým je krytí rizik.

Největší banka v zemi zaměřená na drobné střadatele – Česká spořitelna – včera zveřejnila výsledky za loňský rok. 
I přes rozbíhající se krizi v reálné ekonomice si udržela slušnou ziskovost, meziročně jí vzrostly příjmy z poplatků a provizí, což značí větší aktivitu jejích klientů, a banka zvýšila svůj kapitál jako přípravu na možné horší časy do budoucna. 

Na sazby pod 15 procent lákají hned tři banky, pokaždé to ale má nějaký háček. Například u mKreditky od mBank je úroková sazba 14,8 procenta ročně vykoupena ročním poplatkem 590 korun ročně. „Tuto kartu využívají někteří klienti jako náhradu spotřebitelského úvěru, i v kombinaci s poplatkem je pro ně tato nabídka zajímavá,“ říká Pavla Renčínová, tisková mluvčí mBank. U kreditky bez poplatků mBank úročí půjčené peníze nadprůměrnými 23,8 procenty.

V životním pojištění Češi často chybují. A chybně jim radí i někteří pojišťovací agenti. Mylně se domníváme, že nejvýhodnější je uzavřít životní pojistku na pět let. Mýtem je i to, že kdo si pojistku jednou sjedná, může být klidný a už se nemusí o nic starat. Pojišťovny si mohou mnout ruce. Některou z forem životního pojištění si pořídilo už 51 procent dospělé populace. Průzkum České asociace pojišťoven (ČAP) však odhalil, že většina pojištěných lidí neumí s životní pojistkou správně zacházet.