Míra znalosti mladých lidí v oblasti financí je neuspokojivá, 47 % Čechů ve věku 15-20 let by svou úroveň finanční gramotnosti hodnotili známkou 3 a horší. Průzkum agentury IPSOS a Nadace České spořitelny rovněž ukázal, jak se do této oblasti promítají genderové rozdíly. Mladí muži jsou výrazně sebevědomější, oproti ženám si věří více než dvojnásobně. Součástí průzkumu byl i test základních pojmů, který opravdu prokázal, že chlapci a mladí muži si v této oblasti stojí lépe. Dívky a ženy se však často zbytečně podceňují, jen 12 % z nich si myslí, že se ve financích vyznají, podle výsledků testu byla ale jejich skutečná znalost téměř dvakrát vyšší. Nejistota pak může negativně ovlivnit samotné výsledky, ženy totiž častěji neodpovídají na otázky, když si nejsou jisté, zatímco muži si spíše tipnout zkusí, což může výsledný rozdíl zkreslovat.

„Za genderovými rozdíly v deklarované i objektivní finanční gramotnosti mezi muži a ženami může stát kombinace více kulturně sociálních faktorů. Nicméně dlouhodobě pozorujeme, že téma financí obecně a investic především je mnohem bližší mužům než ženám. Právě investice se mezi muži staly oblíbeným konverzačním tématem, zároveň se v něm i častěji vzdělávají na vlastní pěst například formou podcastů či obsahu na YouTube,“ dodává Tereza Horáková ze společnosti Ipsos.

Mladí se potřebují s praxí seznámit už v lavicích

Třetina mladých ve věku 15-17 let se necítí připravena na dospělý finanční život, zatímco u starších 20 let na tuto otázku odpovídalo kladně téměř 8 z 10 respondentů.  To naznačuje, že opravdové porozumění vlastním peněženkám přichází často až s vlastním příjmem a praxí. Ti, kteří jsou v oblasti vlastního hospodaření nejistí, by nejčastěji ocenili, kdyby se tomuto tématu věnoval větší prostor ve školní výuce. „Ve škole se sice naučí základy, ale samotná teorie jim k pochopení dnešního světa nestačí. Více než polovina studentů i absolventů proto říká, že by uvítali praktičtější přístup k výuce. A téměř třetina by si nejvíc přála, aby jim finance vysvětloval někdo, kdo se jim věnuje v každodenní praxi,“ říká Anna Dvořákova z Nadace České spořitelny.

Ačkoliv je finanční vzdělávání součástí rámcového vzdělávacího plánu pro základní školy už od roku 2013, 39 % mladých tvrdí, že se s výukou finanční gramotnosti potkali poprvé až na střední škole nebo později, 17 % přiznává, že o hospodaření s penězi neslyšeli ve škole vůbec nic.  Více než polovina mladých hodnotí výuku jako nedostatečně hlubokou a podrobnou.   „Problematické je, že i když je toto téma součástí školních osnov už víc než deset let, každá škola si přístup k finanční gramotnosti nastavuje po svém a někdy nedostatečně. Vzdělávací platforma Skoala, kterou vyvinula ve spolupráci s odborníky Nadace České spořitelny, tento problém komplexně řeší. Obsahuje více než 100 metodik, které pokrývají všechny rámcové vzdělávací cíle v dané oblasti od prvních tříd až po maturitní ročníky. Veškeré materiály jsou zároveň navrženy tak, aby si děti principy opravdu osvojily a uměly je přirozeně uplatnit v běžném životě.“ komentuje Anna Dvořáková z Nadace České spořitelny.

Co nás ve škole nenaučili?

75 % mladých Čechů ze zkoumaného vzorku má za to, že se výuce finančních témat ve školách nevěnuje dostatek pozornosti. Kritičtí jsou nejvíce dvacátníci, kteří se mnohdy v této oblasti museli dovzdělat po vlastní ose. Průzkum ukázal, že mladí ve škole nejvíce postrádají informace o investování (19 %), daních (12 %) a spoření (8 %). Opomíjení těchto mnohdy i pro pedagogy náročnějších témat se však negativně podepisuje na znalostech, které si žáci ze školy odnáší. Přestože tři čtvrtiny mladých vědí, že spořicí účty mívají výhodnější úročení, pětina z nich nesprávně uvádí, že se nijak neliší od běžných účtů. Čtvrtina se domnívá, že na nich lze získat státní podporu. Stejně jako zbytek populace nejvíc tápou u posouzení rizikovosti investic.

„Složitějším tématům finanční gramotnosti se ve školách často nevěnuje dostatek prostoru. Jedním z důvodů je i fakt, že se v nich necítí jistě ani samotní učitelé. Tato nejistota může vycházet z nedostatečné přípravy během studia na fakultách připravujících učitele a z absence kvalitní metodické podpory, která by jim pomohla tato témata srozumitelně a efektivně začlenit do výuky. Pokud chceme, aby mladí lidé odcházeli ze školy s praktickými znalostmi a kompetencemi odpovídajícími 21. století, je klíčové systematicky podporovat vznik kvalitních a aktuálních výukových materiálů i zajistit průběžné vzdělávání učitelů,“ uzavírá Alena Opletalová z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Poznámka pro editory:

Průzkum Nadace České spořitelny realizovala společnost Ipsos online formou v prosinci 2024 na vzorku 500 respondentů. Vzhledem k tomu, že se průzkum soustředil na homogenní skupinu Čechů ve věku mezi 15 a 25 lety jedná se o plně reprezentativní vzorek.