Kdo má auto, musí platit. Míša Nováková oslavila před pár týdny osmnácté narozeniny a v kapse ji hřál čerstvý řidičský průkaz. Během střední školy chodila svědomitě na brigády, našetřila si několik tisíc korun a otec jí slíbil, že pokud zkoušky v autoškole udělá, věnuje jí starou škodovku, se kterou už nikdo z rodiny nejezdí – ovšem pod podmínkou, že si dcera provoz bude hradit ze svého. 

Všichni majitelé je ale proti krádeži či odcizení pojištěna nemají. Krádež nového či jen málo ojetého automobilu je noční můrou téměř každého majitele vozidla. Není se čemu divit, vždyť podle statistik policie ČR je denně odcizeno průměrně 35 vozidel v hodnotě 5,5 milionů korun. 

ZÁSTUPCE ŘEDITELE ÚSEKU POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL POJIŠŤOVNY KOOPERATIVA VÁCLAV RUNŠTUK: Je nabídka povinného ručení dostatečně široká, aby si vybral každý motorista? Pojišťovny nabízejí zpravidla více cenových úrovní pojištění odpovědnosti za škodu, a to většinou v různých balíčcích. 

Už několik let trvá na trhu povinného ručení silná konkurence. V boji o klienty neustále klesají ceny. Profituje z toho samozřejmě zákazník, který dnes pořídí zákonem předepsaný produkt o desítky procent levněji než před pár lety – a to bez ohledu na vyježděný bonus, o malusu ani nemluvě, protože ten u nás prakticky nefunguje.