Pro podnikatele, kteří se nehlásí k vlastnictví svých firem, bude čím dál obtížnější zůstat v utajení. Nejde jen o to, že sílí volání po zákonu, který zakáže existenci společností s akciemi na majitele. Odtajnění skutečných vlastníků firem začínají žádat i banky, jež těmto firmám vedou konta. Bankám ukládá povinnost zjišťovat skutečného majitele společností, jež jsou jejich klienty, dva roky starý zákon proti praní špinavých peněz. „Zákon společně s prováděcí vyhláškou ČNB je platný už od 1. září roku 2008,“ říká mluvčí ČNB Pavel Zúbek. Banky požadavky zákona zavádějí postupně, nevyžadují všechny stejné informace, nejsou stejně důsledné. Nová praxe tak není mezi podnikateli známa a mnohé zaráží.

Kam s penězi? Na spořicí účet do banky. Právě tímto způsobem nakládá se svými financemi čím dál více tuzemských domácností. Zájem Čechů o spořicí konta je až neskutečně vysoký, a to i přesto, že sazby u některých z nich v poslední době klesají. „Spořicí účet AXA jsme začali nabízet teprve letos začátkem února. Za tu dobu zde klienti uložili již zhruba 1,4 miliardy korun,“ uvedl Marek Zeman, mluvčí AXA Bank Europe. „Zájem lidí o toto konto zcela předčil naše očekávání. V současné době jsme zavaleni množstvím dalších žádostí o založení AXA spořicího konta,“ dodal.

Zjistíte, že nemáte v peněžence dostatek peněz, proto zajdete k bankomatu a vyberete si příslušnou hotovost. Zdánlivě běžná věc. Tedy pokud žijete ve městě nebo v obci s více jak třemi tisíci obyvatel. V menších na podobný „luxus“ můžete zapomenout. Za výběrem hotovosti musíte do města. „V malých obcích do 3000 obyvatel je bohužel provoz bankomatu pro banku neekonomický,“ vysvětluje Pavla Hávová z Československé obchodní banky, proč banky žádosti malých obcí o bankomat odmítají. Na vesnicích mají tři varianty co dělat: rezignovat, zkusit sehnat soukromého dodavatele nebo se na provozu bankomatu finančně spolupodílet.