Letošní rok měl být pro českou ekonomiku přímo vynikající. Hospodářství mělo pokračovat v solidním oživení, přičemž dle projekcí domácích institucí se měl růst HDP pohybovat na úrovni až 2,7 %. Tahounem měla zůstat zejména spotřeba domácností, kde měl pozitivně dál působit růst mezd ve výši 6 %. I letošní výhled pro inflaci byl solidní, kdy růst cenové hladiny se měl pohybovat meziročně lehce nad 2 %. Tento výhled byl razantně narušen právě geopolitickým vývojem na Blízkém východě, který přinesl růst ceny ropy Brent z 67 USD na 107 USD a růst cen evropského plynu z 30 na 60 EUR za MWh. Malá otevřená ekonomika, jako je ČR, pak může tímto nabídkovým šokem velmi trpět.

Vznikají už tedy nové prognózy, které by zasadily poslední vývoj do reálných odhadů dopadu šoku na hospodářství. Hlavním neduhem konfliktu je cena ropy, která se přímo propsala ve velmi rychlém čase do cen benzínu na čerpacích stanicích. Ještě na konci února se cena benchmarkového benzínu Natural 95 prodávala kolem 33 Kč za litr, aktuálně je to kolem 40 Kč za litr. V případě nafty, která trpí poškozením rafinérií v SAE a Kuvajtu, je cena ještě vyšší, a to přes 43 Kč za litr. Hlavním kanálem, kterým se zdražení energetických komodit negativně propíše do české ekonomiky jsou: dražší pohonné hmoty a energie, vyšší výrobní náklady v průmyslu, slabší spotřeba domácností vlivem nižších reálných příjmů a v neposlední řadě delší trvání vyšších sazeb ČNB. Růst HDP by tak mohl být nižší až o 0,5 %, růst inflace by mohl být vyšší reálně až o 1 % a reálné mzdy by rostly o 1,5 % pomaleji. V tomto scénáři uvažujeme současné ceny energetických komodit na stávajících cenových úrovních s tím, že šok se již příliš nebude stupňovat.

I přes mnohá ujištění amerického prezidenta D. Trumpa, že konflikt bude brzy za námi a že USA již prakticky nad Íránem vyhrály, Můžeme konstatovat, že trvání konfliktu bude delší a bude mít jednoznačně výrazněji negativnější dopad na světovou ekonomiku, než se čekalo. Domácí hospodářství nebude výjimkou a bude registrovat s vysokou pravděpodobností zásah, který bude znát. Přesto se zatím nejedná o hrozbu výrazného poklesu české ekonomiky. Ten by nešlo vyloučit až při nějakém extrémním vývoji války a dalším masivním růstu cen energií.

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Kryštof Míšek úspěšně absolvoval dvě prestižní ekonomické školy – VŠE Národohospodářská fakulta a Cevro Institut Philosophy Politics Economics. Bohaté zkušenosti získal v předních společnostech a institucích v České republice i v zahraničí. Specializuje se na makroekonomickou analýzu, institucionální trading a portfolio management. Mezi jeho hlavní odborné oblasti patří měnové trhy, komodity a energetika. Pravidelně publikuje analytické články o světové i domácí ekonomice, rozpočtových otázkách a problematice zadlužování v renomovaných ekonomických médiích.