Penzijní připojištění má 86 % střadatelů, necelá polovina pak stavební spoření nebo životní pojištění. Češi s měsíčními příjmy nad 30 tisíc hrubého se už nechtějí jen spoléhat na důchod od státu, jejich přístup k finančnímu zajištění na stáří se mění. Čtyři z pěti bonitních Čechů (79 %) přitom neponechává nic náhodě a vytváří si finanční rezervu. Nejoblíbenějším produktem stále zůstává penzijní připojištění, kam své peníze odkládá bez mála (86 %) devět z deseti střadatelů. Naopak klesá obliba stavebního spoření, které pro zajištění na stáří využívá jen necelá polovina z nich (49 %). Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který si nechala zpracovat společnost AWD ČR, poskytující svoje služby komplexního privátního finančního poradenství právě klientům s nadprůměrnými příjmy.

Češi považují za nejvýnosnější a nejbezpečnější investici nemovitosti. Pozitivně hodnotí také cenné kovy, zejména z pohledu bezpečnosti investice. Vyplývá to z výsledků aktuálního průzkumu agentury Médea Research, které má ČTK k dispozici.

Zajištěné fondy představují hlavně „investici na jistotu“. Při aktuálním poklesu cen akcií ale mohou investorům v budoucnu i hodně vydělat. Zatímco poptávka po zlatě ve všech podobách dál stoupá, zájem o tzv. zajištěné fondy, které investorovi rovněž nabízejí zabezpečení proti poklesu trhů, se v Česku od roku 2009 snižuje. Příčinou jsou jejich klesající výnosy. Kdyby se opakovala historie z let, kdy akciové trhy také ztrácely, například roku 2000, mohly by zajištěné fondy i jiné podobné investice vydělat investorům daleko více než dosud. 

Z psychologického hlediska představuje odchod dětí z domova jednoznačný mezník v životě člověka. Podle průzkumu Era Poštovní spořitelny se však způsob života až tak nemění, alespoň co se týče finančního chování. Oproti zažité představě o využití nově nabytého volného času je totiž většina Čechů i po odchodu dětí spíše pasivní.