* Dlouhodobé mezibankovní úvěry v Česku zamrzly * Zatím bankám pomáhají úspory klientů, časem by ale musely omezit nebo zdražit úvěry

Méně důvěry a hotovost nejvyšší hodnota. Tak vypadá v těchto dnech český bankovní trh. Každý chce mít teď v bilanci co nejvíc hotovosti - kolik jen to bude možné. To řekli v anonymním průzkumu HN oslovení bankéři.
Sehnat úvěr na déle než "přes noc" je v Česku téměř nemožné. Roste i cena za půjčení peněz. Zatímco před krizí si půjčovaly za oficiální mezibankovní sazbu -takzvaný Pribor, teď je to za Pribor plus nějaká prémie. Tyto sazby navíc také poskočily výrazně vzhůru. Banky zatím situaci zvládají díky dostatečné výši vkladů. "Vzhledem k naší vysoké likviditě mají poruchy mezibankovního trhu na úroveň úroků pro klienty jen malý a zprostředkovaný dopad," říká mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
Pokud by ale peněžní trh na delších splatnostech nefungoval delší dobu, mohly by banky omezit a zdražit úvěry klientům. Firmy by si pak méně půjčovaly na další investice, lidé by méně utráceli na úvěr.
Podle mluvčího České národní banky Pavla Zúbka si však tuzemské banky ani před krizí mezi sebou delší úvěry příliš neposkytovaly. "Půjčují si přes noc maximálně na čtrnáct dní, na déle to byly vždy minimální objemy," řekl HN Zúbek.
"Úrokové sazby na mezibankovním trhu zaznamenaly nárůst v posledních měsících a týdnech, a toto zvýšení se zrcadlově promítá do úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných klientele banky," zmínil mluvčí tuzemské UniCredit Bank Tomáš Pavlík Přitom ještě do léta fungovalo na mezibankovním trhu standardní úvěrování a banky si půjčovaly i na tři měsíce.
A jak ke všemu došlo? Koncem září, poté co v Americe zkrachovala investiční banka Lehman Brothers, se situace v celém bankovním světě vyhrotila. Citelně zavládla nedůvěra, která se přenesla z USA na evropské banky. České banky jsou dceřiné společnosti těch zahraničních. Jejich ochota vzájemně si půjčovat tedy záleží na tom, jaké úvěrové limity - zjednodušeně řečeno kolik, komu a na jak dlouho půjčí - mají jejich matky nastavené mezi sebou.
Když padla krize na belgické banky, limity dál přitvrdily nebo si dokonce přestaly úplně půjčovat. "V Praze si půjčovaly jen přes noc - nic delšího," zhodnotil jeden z oslovených bankéřů. Čtrnáct dní byl podle jeho slov trh zaseknutý a nefungoval. Po zasedání zemí EU minulý víkend se zdálo, že by se mohla situace zlepšit, ale zatím se to na trhu neprojevilo.
Krize se podepsala i na trhu státních dluhopisů, se kterými se nyní téměř neobchoduje. Ministerstvo financí před týdnem dokonce odvolalo plánovanou emisi cenných papírů za čtyři miliardy korun. Jde již o druhou zrušenou aukci, první se neuskutečnila 17. září.
Ministerstvo situaci nevidí dramaticky. Podle náměstka Eduarda Janoty aukce odvolalo proto, aby nekomplikovalo situaci na trhu. Dodatečné peníze navíc aktuálně nepotřebují. "V prvním pololetí jsme emitovali dluhopisy v objemu dvě miliardy eur, takže máme určitý polštář. Do konce roku nám to stačí," dodal Janota. Nižší aktivitou na dluhopisovém trhu se ani banky necítí příliš zasaženy. "Komerční banky se nijak nedotýká, protože má k dispozici alternativní nástroje. Není nucena zbavovat se žádných svých investic z důvodu posílení likvidity. Naopak, disponuje likviditními přebytky," říká její mluvčí Monika Klucová.
Centrální banka spustila minulý týden opatření, jímž se pokusí rozhýbat zamrzlý trh se státními dluhopisy. Umožní bankám vyměnit je za hotovost - poskytuje jim dvoutýdenní úvěry, za které banky ručí právě státními dluhopisy.
Oslovení bankéři neočekávají, že to příliš rozhýbe dluhopisový trh. Jeden z respondentů se například domnívá, že to využijí maximálně banky, které vlastní dluhopisy, jež mají krátce před splatností. Pro ně je podle něj výhodnější si na ně půjčit od ČNB než se je snažit prodat na nelikvidním trhu.
Někteří zmínili, že by banky uvítaly, kdyby doba na jakou ČNB půjčuje, byla delší než stávající dva týdny. Ocenily by tři měsíce.