Objem majetku na osobních účtech klientů Penzijního fondu České spořitelny dosáhl k 30. červnu 2010 výše 33,69 mld. Kč. Vedle druhého místa na trhu z hlediska počtu účastníků se tak Penzijní fond ČS stal s tržním podílem 16,2 % druhým největším fondem na trhu i z hlediska objemu kapitálových fondů.
Důchodová reforma a především plánovaný přechod z průběžného na fondový systém. Je nutný nebo ne? To je téma dnešní diskuse u kulatého stolu Českého rozhlasu 6. Ve studiu vítám Jiřího Rusnoka, prezidenta Asociace penzijních fondů České republiky a spoluautora návrhu důchodové reformy. A Vladimíra Špidlu, donedávna eurokomisaře, nyní kandidáta do Senátu za sociální demokracii. Od mikrofonu vás, vážení posluchači, vítá Lída Rakušanová. Penzijní reforma je v Česku tak trochu něco jako Yetti, nikdo ho neviděl, ale všichni o něm mluví. To byl, pane Rusnoku, citát z vašeho blogu na Aktuálně.cz. Ale byl to takový úvodní bonmot, protože vy jste pak vysvětlil, že to ani tak moc abstraktní není ve skutečnosti, protože změny v důchodovém systému probíhají už od devadesátých let. Proč se tedy vlastně mluví v poslední době o tom, že se neobejdeme bez zásadní reformy.
Klientům českých penzijních fondů by se za letošní rok mohly úspory zhodnotit zhruba o 1,87 procenta. To za předpokladu, že by se českému dluhopisovému trhu dařilo stejně dobře jako v první polovině roku. Vyplývá to ze včera zveřejněných údajů Asociace penzijních fondů. Fondy vykázaly zisk 2,3 miliardy korun. Ten se bude podle pravidel daných zákonem dělit mezi 4,5 milionu klientů, kteří mají ve fondech uloženy své úspory.
O tom, že nás čeká důchodová reforma se mluví hodně. Náladu lidí to však k lepšímu neotáčí. Drtivá většina z nás tuší, že z důchodu nevyjde. Bude důchodce synonymem pro bídu? Na starobních důchodech vyplatil stát v minulém roce více jak 250 miliard korun a důchodový systém se dostal (přispěním krize) i přes příznivý demografický vývoj posledních let do mínusu o mnoho let dříve, než předpokládala zpráva první, tzv.
AEGON letos v létě uvádí na český trh neživotní pojištění AEGON Domov. Projektovým manažerem pro neživotní pojištění v ČR se stal Ondřej Novotný. Produktovou část projektu zaštituje Milan Březina. „Jako poskytovatel finančních služeb cítíme morální povinnost rychle nabídnout finanční pomoc občanům, kteří musí v důsledku povodní řešit obnovu svého bydlení. Jsme dlouhodobým partnerem našich klientů a uvědomujeme si, že čím je pomoc rychlejší, tím je účinnější,“ řekl Jan Diviš, místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele.
Praha - Více než čtyři pětiny lidí se domnívají, že jim státem vyměřená penze nebude stačit, polovina si však nemůže dovolit spořit na důchod. Téměř tři čtvrtiny lidí mají obavy z velkého snížení životní úrovně v důchodovém věku. Vyplývá to z internetového průzkumu společnosti SANEP, který má ČTK k dispozici. Dotazování se zaměřilo na otázky související se starobním důchodem a plánovanou reformou důchodového systému.
Lidé by měli spořit desetinu platu, říká šéf penzijního fondu ING Jiří Rusnok. Nikde na světě se nevyskytuje způsob podpory státním příspěvkem. Do dobrovolného sytému pak u nás vstupují průměrní a nízkopříjmoví lidé.
Firmy z Prahy a Libereckého kraje přispívají svým zaměstnancům nejvyšší měsíční částky na důchod.
Většina smluv penzijního připojištění založených podle starých plánů už je ukončena. Z necelých dvou milionů jich je v platnosti pouze třetina. Podstatná část účastníků si přitom vybrala peníze jednorázově, vyplývá z ankety ČTK mezi penzijními fondy.
Česká republika se chce při prosazování důchodové reformy inspirovat reformou, kterou před časem udělali na Slovensku. Slovenský penzijní systém přitom letos vykazuje značný deficit. Inspirace se tak bude týkat spíše zkušeností, které Slováci udělali. Zaznělo to na tiskové konferenci po schůzce českého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka s jeho slovenským protějškem Josefem Mihálem. Podle něj slovenský důchodový deficit letos dosáhne v přepočtu více než 19 miliard českých korun. Důvodem deficitu prý je, že se z prvního pilíře vyvázal dvakrát větší počet lidí, než se očekávalo. Roli hraje také výše finančních prostředků vyváděných do druhého pilíře. Ty tvoří až polovinu odvodů na sociální zabezpečení. Nový systém slovenského penzijního systému byl spuštěn k prvnímu lednu 2005. Tvoří ho tři pilíře. První je jako v Česku průběhový a vyplácí se podle počtu odpracovaných let násobených hodnotou odpracovaného důchodu a číslem, které vyjadřuje, kolikrát měl důchodce průměrně za celou dobu placení odvodů vyšší plat, než byl průměrný plat za dané roky. Druhý pilíř tvoří fondové pojištění. Třetí pilíř tvoří dobrovolné penzijní připojištění nebo investiční či kapitálové životní pojištění.
