Zavést druhý pilíř důchodové systému hodlá ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Spořit v soukromých penzijních fondech a odvádět do nich část příjmů má podle něj smysl, i když by to mělo být pouze dobrovolné. Ekonomičtí odborníci však tuto část důchodové reformy příliš nepodporují.
Koaliční vláda se při prosazování penzijní reformy ještě pořádně zapotí. Reforma počítá se zavedením tzv. druhého fondového kapitálového pilíře, do kterého by si lidé dobrovolně vyvedli tři procenta z povinného průběžného systému a doplnili je ještě dvěma procenty ze svého. Proti dobrovolnému fondovému kapitálovému spoření jsou nejen opoziční strany ČSSD, KSČM, ale i odbory. Význam druhého pilíře za současného stavu, kdy je možné ještě dobrovolně spořit formou penzijního připojištění, zpochybnili i zaměstnavatelé.
Mateřská pro OSVČ je tak malá, že na pokrytí finančních potřeb rozhodně nestačí. Zvyšovat ji uměle se nevyplatí, raději si šetřete na mateřství stranou. To, že se změnila pravidla výpočtu u mateřské pro OSVČ, není žádná novinka. Jen pro připomenutí si nastíníme novinky, které prakticky znemožnily OSVČ uměle si navýšit mateřskou zvýšením záloh na nemocenské pojištění, které jsme popsali v článku Získejte maximální mateřskou. Návod, jak dostat přes 23 tisíc měsíčně.
Penzijní fond České spořitelny nabízí nově svým klientům službu OPTIMUM pro získání maximálního státního příspěvku bez úpravy dalších smluvních podmínek. Klienti, kteří si platí méně než 500 Kč měsíčně, mohou po sjednání této služby vkládat na své penzijní připojištění i vyšší měsíční příspěvek, a to bez změny smlouvy. Tím si optimalizují získaný státní příspěvek, který může činit až 1 800 Kč za rok.
Daňová a důchodová reforma by každoročně mohla státní rozpočet přijít na 35 mld. Kč. Prodělat na ní mají zaměstnanci, vydělat naopak podnikatelský sektor a penzijní fondy. Uvedl to šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Martin Fassmann. Podle něj totiž daňové zatížení zaměstnanců vzroste kvůli zvýšení plateb na sociální pojištění o 2 % a kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů. OSVČ podle něj naopak svá zvýhodnění naopak prohloubí. „Pokud se osoba, která má nyní plat 25 000 korun, stane podnikatelem, tak veřejné finance přijdou o takový objem peněz, který by stačil ročně na zaplacení jednoho důchodce, a to včetně jeho třináctého důchodu,“ uvedl Fassmann.
Z nedávného průzkumu ČSOB vyplynulo, že 36 % Čechů má ve finanční gramotnosti značné rezervy. Potřebu výraznější osvěty občanů dnes navíc vyžaduje připravovaná penzijní reforma. V zahraničí už k názoru, že finanční gramotnost obyvatel je klíčová, dospěli. K jejímu zvyšování používají například interaktivní hry či finanční „řidičáky“. ČSOB tuto potřebu sdílí a na podporu finanční gramotnosti rozdělí granty za milion korun.
Celkem 2 266 348 starobních důchodů vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení ke konci března 2011. Přitom důchodců starobních i osob pobírajících důchody invalidní, vdovské, vdovecké i sirotčí evidovala ČSSZ celkem 2 823 583 (ve stejném období loňského roku to bylo o 25 644 méně). ČSSZ jim ke 31. 3. 2011 vyplácela celkem 3 449 810 důchodů. Kromě toho zasílala ČSSZ celkem 63 257 výplat důchodů do zahraničí.
Poslanci odhlasovali prodlužování věku pro odchod do důchodu a vyšší důchody pro lidi s vyššími příjmy. Většina budoucích penzistů si však od konce září pohorší. Kdo bral průměrný plat a půjde do penze po tomto datu, přijde letos zhruba o 120 korun měsíčně.
Penzijní fondy pláčou: na penzijní reformě prý nevydělají, bude drahá a limity poplatků nízké. Propočty ukazují, že se nevyplatí lidem s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Propad příjmů průběžného systému se měl hradit z vyšší DPH – ale z 22 miliard vybraných navíc do důchodové rezervy doputují pouhé dvě.
Penzijní reforma bude levnější, než se čekalo. Fondu investujícímu výhradně do státních dluhopisů bude za správu náležet poplatek ve výši tří desetin procenta.