Lidé, kteří ještě nemají penzijní připojištění, mají nyní jedinečnou příležitost, jak začít výhodně spořit na stáří.
Sněmovnou právě schválený zákon o doplňkovém penzijním spoření, který bude účinný od ledna 2013, totiž v tomto dobrovolném třetím důchodovém pilíři udělá zásadní změny, které nemusí každému vyhovovat.
Naspořené prostředky z penzijního připojištění dvě třetiny lidí hned utratí. Investují převážně do bydlení. Více než třetina pak prostředky utratí za opravu či koupi nemovitosti. Dalších 10 % pak za vybavení domácnosti. Vyplývá to z analýzy Penzijního fondu České pojišťovny (PFČP).
Rozsudky Nejvyššího správního soudu nic neukončily. Miliardy pro slovenské důchodce budou strašit dlouho
Základním rysem sporu o „slovenské důchody“ je fakt, že je nekonečný a právníci, kteří se penzemi a evropským právem léta zabývají, se naprosto neumí shodnout, jak nakonec dopadne.
Lidé, kteří se rozhodli vybrat si své naspořené prostředky z penzijního připojištění, je nevyužívají výhradně na přilepšení v penzi, ale zase je neutrácejí za hlouposti. Peníze jdou převážně do bydlení.
Vyplývá to z analýzy Penzijního fondu České pojišťovny (PFČP) u vlastních klientů.
Penzijní fond České spořitelny získal k 30. červnu 2011 meziročně o téměř 50 tisíc více klientů, což je nejvíce nových účastníků penzijního připojištění na českém trhu. PFČS má tak celkem 921 tisíc klientů. Tento růst představuje téměř o 5 p. b. rychlejší tempo, než bylo tempo celkového růstu trhu. Počet účastníků penzijního připojištění všech fondů se meziročně zvýšil o 0,7 %.
Zaměstnanecké výhody jsou dnes považovány téměř za samozřejmost a jejich prostřednictvím motivuje své zaměstnance drtivá většina podniků. Mezi benefity již dávno nepatří jen diskutované stravenky, auto nebo mobil. S jakými benefity se můžeme nejčastěji setkat a jak systém motivace funguje? Benefity lze rozdělit do dvou kategorií v závislosti na tom, zda jsou daňově zvýhodněné, či nikoli. Podle červnového průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR vévodí aktuálně žebříčku oblíbenosti daňově zvýhodněných benefitů vzdělávání a pojistné produkty.
Z analýzy Penzijního fondu České pojišťovny vyplývá, že klienti, kteří se rozhodli vybrat si své naspořené prostředky z penzijního připojištění, je nevyužívají výhradně na přilepšení v penzi. Co se děje s penězi z penzijních fondů na konci spoření? S naspořenými penězi lidé nakládají různě. Podle analytiků Penzijního fondu České pojišťovny zůstává přibližně 17 % objemu peněz z penzijního připojištění několik měsíců zcela nevyužitých. Naproti tomu 14 % klientů PFČP vkládá tyto prostředky ihned do jiných finančních produktů, ať už nového penzijního připojištění, nebo spořicího účtu či dalších investic. Ostatní (69 %) své peníze určené na zajištění stáří utratí.
Penzijní připojištění má 86 % střadatelů, necelá polovina pak stavební spoření nebo životní pojištění. Češi s měsíčními příjmy nad 30 tisíc hrubého se už nechtějí jen spoléhat na důchod od státu, jejich přístup k finančnímu zajištění na stáří se mění. Čtyři z pěti bonitních Čechů (79 %) přitom neponechává nic náhodě a vytváří si finanční rezervu. Nejoblíbenějším produktem stále zůstává penzijní připojištění, kam své peníze odkládá bez mála (86 %) devět z deseti střadatelů. Naopak klesá obliba stavebního spoření, které pro zajištění na stáří využívá jen necelá polovina z nich (49 %). Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který si nechala zpracovat společnost AWD ČR, poskytující svoje služby komplexního privátního finančního poradenství právě klientům s nadprůměrnými příjmy.
Z psychologického hlediska představuje odchod dětí z domova jednoznačný mezník v životě člověka. Podle průzkumu Era Poštovní spořitelny se však způsob života až tak nemění, alespoň co se týče finančního chování. Oproti zažité představě o využití nově nabytého volného času je totiž většina Čechů i po odchodu dětí spíše pasivní.
Češi si za první pololetí roku 2011 ukládali na penzijní připojištění v průměru 428 Kč. Vyplývá to ze srpnových statistik Ministerstva financí ČR. Tato částka představuje pouze 1,8 % z průměrné měsíční mzdy, což podle odborníků nestačí pro vytvoření dostatečné finanční rezervy na stáří. Připravovaný zákon o doplňkovém penzijním spoření proto bude motivovat k intenzivnějšímu spoření na penzi.
