Český bankovní systém je stabilní a bankroty peněžních domů v nejbližších letech nehrozí. Ukázala to i finanční krize, která především ve Spojených státech (a mírněji i v západní Evropě) vystavila stopku desítkám bank. V Česku se projevila tím, že banky mají nadbytek likvidity (poskytují méně úvěrů), takže lze s úsměvem na tváři poznamenat, že největším problémem některých českých bankéřů je, že neví co s penězi. Tento problém by však mělo vyřešit opětné nastartování ekonomiky, když se najde dostatek nových úvěrových příležitostí. Bankroty tedy nejsou na pořadu dne.

Tak jsem docela nedávno slyšel, že prý jsme národem hypotékářů a leasingářů. Tak v každém případě pravdou je, že dlužíme hodně našim bankám. Když má člověk hypotéku a může mít s ní i mnohé problémy, pak je každá rada drahá, jak se říká. No, my vám rady dáváme, nikoliv drahé, ale zcela zadarmo, tedy v tom pravém slova smyslu a naším dnešním hostem v Poradně je pan inženýr Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners.

Češi požadují vysoké zhodnocení na svých spořicích účtech, ale při výběru konkrétní nabídky bank hraje stejnou roli jako výše úroku i vztah k bance. Klienti tak nehledají jen dobrou aktuální nabídku, ale i spolehlivého partnera – banku. Vyplývá to z nezávislých výzkumů, které si nechala zpracovat ČSOB. Z těchto průzkumů je také patrné, že 37 % Čechů by na spořicím účtu chtělo úrok ve výši 3 – 4 %, až o procento více by si přála další pětina Čechů. Klienti ČSOB jsou ve svých očekáváních realističtější – pro 40 % z nich je důležitější vztah s bankou a její nabídka než výše úrokové sazby. Spořicí účty vnímají jako prostředek pro uchovávání likvidní rezervy, nikoliv hlavního nástroje zhodnocování peněz.

Češi pobývající v zahraničí si musí dávat větší pozor při placení kartou, než jsou zvyklí z domova. Hrozí jim totiž větší nebezpečí, že se stanou obětí podvodníků, kteří jim z účtů odčerpají peníze. Česko prý dokonce eviduje desetkrát méně útoků na bankomaty a podvodných transakcí, než je evropský průměr.