« Zpět

V úterý se v Praze koná XI. Fórum Zlaté koruny: Z dluhové pasti do propasti?

| 28. listopadu 2011 - 13:53 | Zprávy | Úvěry

 Praha, 27. listopadu 2011 – Pod názvem „Z dluhové pasti do propasti?“ se v úterý 29. listopadu koná v TOP HOTELu Praha XI. Fórum Zlaté koruny. Záštitu nad fórem, jehož se zúčastní špičky ekonomické, finanční a podnikatelské sféry, převzali premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Začátek je plánován od půl desáté a fórum potrvá až do odpoledních hodin.

Praha, 27. listopadu 2011 – Pod názvem „Z dluhové pasti do propasti?“ se v úterý 29. listopadu koná v TOP HOTELu Praha XI. Fórum Zlaté koruny. Záštitu nad fórem, jehož se zúčastní špičky ekonomické, finanční a podnikatelské sféry, převzali premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Začátek je plánován od půl desáté a fórum potrvá až do odpoledních hodin.

V pořadí jedenácté fórum Zlaté koruny se bude zabývat dopady dluhové krize v Evropě a z toho plynoucími nejistotami ekonomického vývoje v příštím roce. Rostoucí nestabilita řady zemí bude ohrožovat i nás. Její projevy již pociťujeme v poklesu naší ekonomiky a také hodnoty koruny. Diskuse se tedy povede hlavně o tom, zda a jak bude schopna Česká republika v další krizové zkoušce obstát.
Na úvod vystoupí ministr financí Miroslav Kalousek s představou, jak chce vláda současné složité problémy dluhů a deficitů řešit. Cesta, kterou prosazuje, se dá shrnout do jediné věty: „ Buď budeme žít za své, nebo o nás budou rozhodovat jiní.“ Otázkou je, kde na to „za své“ budeme jednou brát, když tato země nebohatne a stále se jen zadlužuje. Své k tomu chtějí říci ekonomové. Michal Mejstřík ve svém diskusním příspěvku „Může malá ekonomika konkurovat ostatním?“ přiblíží strategii konkurenceschopnosti, kterou pro vládu vypracoval NERV. Ještě dále jde Valtr Komárek, který poprvé na tomto fóru představí zcela novou a převratnou strategii zapojení českého kapitálu do ekonomiky. Fatální závislost našeho exportu na Západu je podle jeho slov v budoucnu neudržitelná. Vedle zahraničního kapitálu, který do značné míry ovládá naší exportní bilanci, by měl dostat šanci český kapitál, který by využil nová odbytová teritoria a přinesl do naší ekonomiky vysoké zisky, o něž se zbytečně připravujeme.
Na současnou situaci reaguje svým vystoupením další z předních ekonomů Milan Zelený. Hlavní problém vidí v tom, že nyní řešíme několik krizí najdenou. Situace vyžaduje změnu myšlení a nový přístup. Podle něj souběžně s krizí prochází ekonomika a svět systémovou ransformací. Oživením bude jistě i vystoupení ekonoma a bývalého premiéra Miloše Zemana. Ten říká, že dluhy nevznikají sami od sebe a vždy je za ně někdo odpovědný. V politice se stalo dobrým zvykem svádět dluhy na toho druhého, tedy na politické protivníky.
Zajímavé příspěvky přednesou i další z hlavních účastníků diskuse – Radek Špicar, Dan Ťok, Luděk Niedermayer, David Marek, Petr Zahradník, Aleš Michl, Jan Mládek, Petr Mach a Petr Janský.
Tak jako před každým fórem nechala Zlatá koruna zpracovat exkluzivní výzkum názorů veřejnosti k aktuálním otázkám ekonomického vývoje a postojů obyvatel k opatřením vlády zaměřeným na snížení deficitu veřejných financí. Informace o výsledcích tvoří další část této zprávy.
Výsledky exkluzivního výzkumu Ipsos pro Zlatou korunu

Tři čtvrtiny lidí očekávají v příštím roce
zhoršení ekonomické situace
Podle exkluzivního výzkumu, který v souvislosti s konáním XI. Fóra Zlaté koruny provedla společnost Ipsos, očekává zhoršení ekonomické situace v České republice v příštím roce 76 % lidí. Výzkumu se zúčastnilo 1003 respondentů starších 18 let. Co se týče osobní ekonomické situace, 44 % lidí očekává v příštím roce zhoršení, 34 % si myslí, že jejich osobní ekonomická situace zůstane stejná. Ve zlepšení věří pouze 20 % dotázaných, přičemž nejvíce jsou zde zastoupeni mladí lidé.
„Výsledky výzkumu ukazují, že nálada ve společnosti, pokud jde o výhled do budoucnosti, opět poměrně silně houstne. Nelze se tomu divit, když optimistické zprávy o vývoji ekonomiky, objevující se ještě na počátku roku, nyní v jeho závěru již zcela došly. Opět se také ukazuje, že celkovou situaci ve státě vidí lidé hůře, než svou vlastní. S touto optimističtější vlastností posuzování osobní situace se v těchto výzkumech setkáváme pravidelně a svědčí o tom, že lidé sami sobě stále přece jen více věří,“ říká Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.
"Názory populace ČR týkající se současné ekonomické situace jsou už dlouho
konzistentní, ani pro příští rok nejsou lidé zrovna optimisty. Necelá polovina populace očekává v příštím roce další zhoršení své osobní ekonomické situace, pouhá pětina očekává zlepšení. Zprávou k zamyšlení je, že výrazně optimističtější je v těchto směrech zejména nejmladší generace, lidé ve věku 18-24 let, kteří si výrazně více věří. Přejme jim, aby měli pravdu,“ dodává k této části výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director agentury Ipsos.

Výzkum rovněž zjišťoval názory lidí na dopad úsporných opatření a reforem, které vláda letos schválila. 70 % dotázaných si myslí, že tato opatření budou mít negativní dopad na ekonomiku a životní úroveň, 12 % uvedlo, že dopad se nijak neprojeví a 13 % věří v příznivý dopad reforem na ekonomický vývoj. Vládním reformám jsou více pozitivně nakloněni muži než ženy a opět nejmladší generace do 24 let.
Podle 90 % lidí opatření na snižování deficitu veřejných financí letošní reformní smrští nekončí a budou pokračovat dalšími kroky i v příštích letech. Pouze 6 % si myslí, že úsporná opatření přijetím balíku reforem končí.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.

Na přístupu pana Zeleného,že nyní řešíme více krizí je mnoho pravdy(krize finančních tehů,krize v reálné ekonomice,krize deficitů státních rozpočtů,krize fungovánání eurozony,krize systému v USA).Nutno rozlišti jejich řád.Základem dnešních krizí finančních a reálné ekonomiky je krize systémů soudobé ekonomiky vyspělých zemí s nadvládou finančních trhů,která oslabuje postavení reálné ekonomiky tím,že velkým firmím,akciovám společnostem, propojujícím finanční kapitál s kapitálem průmyslovým a obchodním v jeden firemní celek, je jedno z čeho budou získávat své megazisky a na kterých trzích budou realizovat své investice.A protože rychlým zdrojem megazisků jsou spekulační trhy finančního sektoru,orientují své zájmy především učasti na těchto trzích s rychlými a velkými získů,rychlými proniknutími na mega trhy v zahraničí apod.Spolu s tím platí,že investice do finančních trhů,na rozdíl od investic do reálné ekonomiky ,jsou ziskově výhodnější rychlejším obratem.Finanční trhy se staly všestraně určujícím a vytlačily velkou masu zisků z investic do rozvoje reálné ekonomiky (a zaměstnanosti)na fianční trhy.Zaostávaní vývoje trhů v eálné ekonomice za trhy finančními se projevily i v zaostávání růstu mezd za zadlužováním zaměstnaneckých rodin spolu s krytím rostoucí spotřebitelské poptávky insolvenčními subjekty.Pád finančních trhů pak svou krizí insolvence strhl celou reálnou ekonomiku do hospodářského průmyslového cyklu s novou vlnou velké nezaměstnanosti ,která vlivem technického rozvpje bude stále více narůstat(obdoba 19.stol. řešna zkrácením pracovní doby na 8 hod.pracovní den).S tím souvisí i vysýchání zdrojů státních rozpočtů,insolvence státu.Řšení 3 skupin krizí je poznamenáno,místo řešením souvislostí mezi trhy,pouze řešením upřeným jen na jednu sféru - státní deficity a jeden zdroj - sociální výdaje v sociálně tržním systému západních evropských ekonomik.Čili neřeší se propojenost souběhu krizí,ale pouze ten článek,který nejméně ublíží narůstání spekulačního kapitálu a nadvlády nad ekonomikou.Místo slibované regulace finančního sektoru v první vlně řešení (dobrá intuice některých politiků )byl celý problém odehrán do deficitů jako hlavní příčině.Co nejvíc zaráží a mrazí je neochota obrátit pozornost zpět k prioritě řešení krize v reálné ekonomice spolu se zaměstnaností ,ž níž by se při zvýšené regulaci finančního sektoru mělo odvíjet řešení.Řeší se skutečně nikoli více krizí,ale pouze jedna krize - deficity státních rozúpočtů -které však nejsou příčinou,ale obětí krize.Řeší se deficity tak ,že to silně stále více podlamuje reálnou agregátní poptávku a tím to strhává reálnou ekonomiky do dalších vln krizí (dalšími propady reálné ekonomiky).Je to cesta do pekel.