Data stavebních spořitelen vyvracejí tvrzení, že se stavební spoření často využívá jinak než na bydlení. Stavební spoření bylo dosud velmi atraktivní. Přispělo k tomu úročení vkladů dvěma procenty (a někdy i třemi u starších smluv) v době nízkých úroků i dosavadní výše státní podpory. Není divu, že se stát rozhodl tuto podporu snížit. Je ale otázka, zda další chystané kroky – jako je účelovost stavebního spoření a možnost, aby poskytovaly stavební spoření i univerzální banky – nepřinesou změny, na které doplatí hlavně ti, kdo žádají o úvěry na bydlení a nechtějí si zbytečně brát hypotéku.
Podle ministerstva financí klesl ve druhém čtvrtletí počet nových smluv o stavebním spoření o více než dvě třetiny a reálně vyplacená státní podpora asi o pětinu na 10,5 miliardy korun. A není to zdaleka konec. Pokud poslanci vládní koalice podle očekávání přehlasují senátory, měla by státní podpora vyplácená příští rok klesnout ze 4500 či 3000 korun ročně (podle data uzavření smlouvy) na 2000 korun.
Další chystaná novela má zavést zmiňovanou účelovost. Na státní podporu by tak měl od roku 2013 nárok jen ten, kdo ji využije na koupi či rekonstrukci nemovitosti nebo na nákup jejího vybavení. Na Slovensku to vedlo po roce 1997 k silnému odlivu zájmu, o dva roky později od této podmínky proto ustoupili.
Stavební spořitelny totiž podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého využívají „přátelské klienty“, kteří spoří. Jejich peníze pak spořitelny využívají k půjčkám pro jiné klienty. Když se někdo na pět či šest let vzdá části peněz, těžko se smíří s tím, že mu bude stát ještě diktovat, jak státní podporu využít.
„Stavební spoření je dál atraktivní spořicí a úvěrový produkt. Lidé ale potřebují vědět, s čím mohou v budoucnu závazně počítat, aby se mohli odpovědně rozhodnout,“ říká Rostislav Trávníček, ředitel komunikace Českomoravské stavební spořitelny, která je největší na trhu.
„Podle průzkumů využilo více než 80 procent klientů stavebních spořitelen peníze ze systému na financování bydlení,“ uvedla zase tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny Renata Zikmundová. Tyto údaje i data dalších spořitelen tak příliš nepodporují tvrzení, že je stavební spoření často využíváno k jiným než bytovým účelům.
Otázkou je i možný vstup univerzálních bank do systému stavebního spoření za jiných podmínek, než mají stavební spořitelny, patrně v roce 2015. „V zásadě s tím nesouhlasíme. Fakticky by to vedlo k narušení systému a postupné likvidaci stavebního spoření,“ říká Helena Dušková z oddělení komunikace a public relations stavební spořitelny Wüstenrot.
Úroky z úvěrů pěti českých stavebních spořitelen na stavební spoření aktuálně činí 3 až 5,2 procenta, roční úroková sazba překlenovacích úvěrů od 3,74 do 6,8 procenta (viz tabulka). Na rozdíl od hypotečních úvěrů jsou úroky u úvěrů ze stavebního spoření známy při podpisu smlouvy a nemění se. Úvěr je možné kdykoliv splatit bez sankcí, což není u hypoték vždy možné.
Stavební spořitelny koncem roku tradičně přicházejí s akčními nabídkami. Letos zahrnují prémie k uzavřenému či novému stavebnímu spoření (Českomoravská stavební spořitelna a Modrá pyramida) nebo sportovní tašku Puma (Stavební spořitelna České spořitelny). Stavební spořitelna Raiffeisenbank snižuje úroky z překlenovacích úvěrů a nabízí prémii podle výše zůstatku na účtu ke konci roku, Wüstenrot stavební spořitelna zvedla do konce října úroky z úspor a zlevnila překlenovací úvěr. Kdo se nechá zlákat k novému stavebnímu spoření, měl by důkladně předem zvážit, co mu vlastně stavební spořitelna akčně nabízí.