Zatímco ještě donedávna bylo stavební spoření vnímáno jako ideální, státem štědře dotovaná forma financování bydlení pro mladé, stále více Čechů i v pokročilejším produktivním věku ho začíná vnímat spíše jako finanční zajištění k důchodu od státu. A to i přesto, že vláda ořezala jeho podporu. „Fakt, že dnes využívají lidé stavební spoření ve velké míře jako spoření na stáří, potvrzují klienti v komunikaci s našimi finančními poradci,“ řekl Právu Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS).
Z výzkumu realizovaného agenturou AVVM vyplynulo, že „za nejvýhodnější nástroj zabezpečení na stáří pokládá stavební spoření 58 procent jeho účastníků“.

Už jen polovina spoléhá na stát

Je to celkem logické, neboť mít vlastní byt nezatížený splátkami, tedy jen s relativně nízkými příspěvky do fondu oprav, je jedním z nejvýznamnějších předpokladů pro klidné stáří. Nájem totiž na rozdíl od vlastního bydlení snadno spolkne polovinu i dvě třetiny důchodu. Přitom Češi si stále více uvědomují, že za pár desítek let na tom může být důchodový rozpočet státu ještě hůře než dnes.
Už jen polovina pracujících Čechů totiž očekává, že ve stáří dostane většinu důchodových příjmů od státu.

Vyplývá to z výsledků průzkumu AXA. Mezi mladými lidmi do 34 let se toto očekávání objevuje dokonce pouze ve 43 procentech případů. „Je zde výrazný rozdíl mezi dnešními a budoucími důchodci,“ tvrdí viceprezident Asociace penzijních fondů ČR Mojmír Boucník.
Zatímco nyní má stát téměř monopol na finanční zajištění lidí v důchodu, v budoucnu se bude stále více lidí spoléhat na jiné zdroje příjmů.
Lidé si podle Boucníka už uvědomují, že systém postavený na průběžném financování je vzhledem k demografickému stárnutí populace těžko udržitelný. „Proto se také na důchod začínají připravovat již v 35 letech,“ dodal.
V současnosti je státní penze hlavním příjmem pro devět důchodců z deseti (87 %). Jen 5 % penzistů má příjmy především z vlastních úspor a investic, 6 % z penzijního programu zaměstnavatele a dvě procenta z nemovitostí (obvykle jde o restituenty).
„V budoucnosti budou hrát mnohem větší roli vlastní úspory a investice, které jako svůj hlavní zdroj důchodových příjmů označilo 26 procent současných pracujících. Poroste i význam penzijních programů zaměstnavatele, na které primárně spoléhá 14 procent ekonomicky aktivních. Hlavní příjmy z nemovitostí očekává pět procent Čechů,“ konstatuje výzkum AXA.
A právě v těchto souvislostech stavební spořitelny, jako je ČMSS, vidí příležitost pro reformování obecného zacílení stavebního spoření směrem k zajištění na stáří. Vládním činitelům začínají naznačovat, že stát by do reformy penzí měl systémově zařadit také stavební spoření a patřičně ho podle toho podporovat. Stavební spoření je podle ČMSS vlastně jeden z pilířů, který by státní důchodové kase mohl v budoucnu významně odlehčit. Výhodou je i větší odolnost produktu vůči globálním krizím.
„Úrokové sazby u stavebních spořitelen méně podléhají výkyvům, takže v době krize byly výhodnější než úroky komerčních bank. Klienti, kteří si pořizovali nové bydlení, se proto ve větší míře obraceli právě na stavební spořitelny,“ potvrdil Právu generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Jan Jeníček.