Státní příspěvek ale dostane podle návrhu jen ten, kdo ho dá na bydlení * Většina klientů o něho nepřijde. Lidé, kteří si oblíbili stavební spoření, už mají jasněji o budoucnosti tohoto produktu. Tento týden ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) totiž předložil do připomínkového řízení dlouho avizovaný návrh, který má přimět klienty, aby naspořené peníze dávali víc do bydlení.
Návrh neznamená výrazné zhoršení podmínek. Účelově na bydlení má být vázán pouze státní příspěvek. S vlastní naspořenou částkou bude možné disponovat – jako tomu bylo dosud – zcela volně.
I tak by ale samozřejmě byla velká škoda připravit se o státní příspěvek, který může za celou dobu spoření činit tisíce až desetitisíce korun a výrazně zvyšuje efektivitu spoření.
Naštěstí pro naprostou většinu klientů nebude žádný problém dát částku odpovídající výši státního příspěvku na zákonem definované bytové potřeby a tím příspěvek získat. Každý z nás někdy opravuje svůj byt nebo dělá jeho běžnou údržbu.
Navíc účelově vázán bude poprvé až státní příspěvek připisovaný za rok 2013. Záloha státní podpory připsaná na účet stavebního spoření do té doby půjde rovněž jako dosud použít na libovolné potřeby.

Příklad

Klient letos v srpnu založí stavební spoření a ukončí ho po šesti letech v roce 2017. Za každý kalendářní rok spoření má dostat maximální státní podporu 2000 korun (celkem sedm podpor) a naspoří i se zálohou státní podpory dohromady 180 tisíc korun.
Aby mu však byla vyplacena státní podpora za roky 2013 až 2017 v celkové výši 10 tisíc korun (5 x 2000 Kč), bude muset prokázat, že na bytové potřeby dal částku 10 tisíc korun. Účelové využití částky 170 tisíc (180 000 – 10 000 Kč) se nijak nebude prokazovat.

Přibude papírování

Problém vznikne asi hlavně s papírováním. Příspěvek bude vyplacen jen tehdy, pokud klient v době ukončení smlouvy předloží doklad či fakturu, že sumu peněz, která odpovídá výši státního příspěvku, použil či použije na bytové potřeby.
Klíčové bude zejména to, o jak starou fakturu či doklad o koupi materiálu bude moci jít. „To bude záležet na výkladu novely zákona ministerstvem financí. Například u úvěrů na bytové potřeby mohou klienti v současné době předložit stavebním spořitelnám doklad až rok starý. Dovedu si i představit i takový výklad, že by klient mohl předložit fakturu třeba za celou dobu stavebního spoření, po kterou získával státní podporu. Bylo by to i spravedlivé, vždyť státní podpora je připisována průběžně každý rok,“ soudí Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Pro všechny případy lze tedy doporučit klientům, aby si nezapomněli ukládat veškeré doklady o vynaložení peněz na bytové účely. Příkladný přehled, o které bytové potřeby může jít, uvádíme níže. Nemusí přitom jít o žádné nákladně věci, bytovou potřebou je třeba i vymalování bytu. Náklady pak mohou být třeba barvy, tapety a malířská štětka.
Větší administrativou budou postiženy i stavební spořitelny. Lze čekat, že svoje zvýšené náklady promítnou do poplatků pro klienty. Tyto komplikace zřejmě o něco málo sníží zájem klientů o stavební spoření.

Za stavebko na dovolenou k moři?

Naskýtá se tedy otázka, jestli opatření vůbec k něčemu dobrému přispěje. Nejde jen o to, že většina lidí každý rok dá na své bydlení rozhodně větší částku, než dnes činí maximální státní podpora (2000 korun ročně), takže vázat státní podporu na formální předložení dokladu se jeví jako zcela zbytečné opatření, které jenom lidi otráví.
Jde i o to, že stavební spoření má v českých rodinách úplně jiné místo než jiné vklady. Často se argumentuje, že lidé utrácejí peníze zhodnocené o státní podporu za zcela běžné spotřební věcí. Ale není to tak. Mnoho lidí by nezrušilo toto dlouho opečovávané a často s velkými silami udržované spoření jenom proto, aby peníze utratili za dovolenou v cizině u moře nebo si koupili do domácnosti zcela zbytné spotřební zboží.
I lidé, kteří si nevezmou úvěr, ho velmi často používají na bydlení, nebo třeba tímto způsobem výhodně spoří na stáří. Nebo stavebko použijí na jinou důležitou rodinnou investici, která jim usnadní život. Kromě toho ti, kteří nechtějí úvěr, pomáhají svými úložkami k výhodné půjčce druhým.
Lidi k odpovědnějšímu přístupu k těmto vkladům učí systém stavebního spoření. Vědí, že musí spořit aspoň šest let, že výše státní podpory závisí na vložené částce a že se proto vyplatí spořit tak, aby byla optimalizována výše státní podpory.
Kvůli pravidelným ročním úložkám se některé rodiny musí v jiných výdajích i nemálo omezovat.

Větší konkurence

Nejasné je i to, co přinese druhé navrhované opatření, tedy že stavební spoření budou od roku 2015 poskytovat i jiné banky než stavební spořitelny.
Ministr financí si od toho opatření mimo jiné slibuje, že větší konkurenci ve stavebním spoření by mohla klientů přinést vyšší úroky z vkladů a nižší z úvěrů. To je ale velkou neznámou.
Například termínované vklady dnes poskytují na českém trhu desítky subjektů, ale úroky jsou většinou velmi nízké. Rovněž u běžných spotřebitelských úvěrů se ani konkurence na úrocích nijak zvlášť neprojevuje.
Soutěživost bank naopak výborně funguje u hypoték.
Přitom už dnes jsou stavební spořitelny většinou součástí velkých bankovních skupin.

Ústavní soud novelu nezruší

Bude-li tento sporný návrh schválen v parlamentu, nelze předpokládat, že by ho zrušil Ústavní soud. I když má od roku 2013 platit pro všechny, tedy i dosavadní smlouvy, půjde o tzv. nepravou retroaktivitu.
Je to z právního hlediska stejný případ, jako snížení státního příspěvku na jednotných až 2000 korun ročně pro všechny smlouvy od ledna letošního roku. V uvedeném případě oprávněnost snížení státního příspěvku Ústavní soud již zkoumal a snížení příspěvku v tomto ohledu za protiprávní nepovažuje.
Snížením příspěvku – aby mohl platit i od ledna 2012 – se musí parlament zabývat letos z jiného důvodu, a to proto, že koalice ve Sněmovně zabránila loni návrh projednat ústavním způsobem.