Přesun stavebního spoření do bankovních domů by měl připravit půdu pro další snižování státního příspěvku. Zájem může mít i Air Bank ze skupiny PPF. Roky platilo, že stavební spoření si lze zařídit jen u pěti spořitelen. Ministerstvo financí se zřejmě snaží připravit lidi i spořitelny na další snižování příspěvku ze stavebního spoření, a tak navrhuje téměř revoluční změnu – od roku 2015 by mohly stavební spoření nabízet všechny banky. Návrh je součástí novely zákona ke stavebnímu spoření.
Rozšíření poskytovatelů spoření na banky by podle ministerstva posílilo konkurenci a učinilo systém stabilnější proti odlivům klientů. Právě to může nastat, například když stát oseká příspěvek. „Jakýkoliv další zásah státu do výše státní podpory může vést k problémům stavebních spořitelen s likviditou,“ uvádí se v předkládací zprávě k zákonu.
Tím si připravuje půdu pro další úspory ve státním rozpočtu, protože jde o více než deset miliard. Ke snížení příspěvku přitom mělo dojít už letos, ale zarazil to Ústavní soud.
V zákoně se zároveň zavádí povinné využití státního příspěvku získaného po roce 2013 pouze na bytové potřeby. Taková překážka však mnoho lidí neodradí, a tak hlavním nástrojem, jak omezit výdaje státu na stavební spoření, zůstane omezování výše příspěvku.
Většina klientů, která už spoří déle, může do tří měsíců své peníze vybrat, takže stavební spořitelny musí mít po ruce dost prostředků na jejich vyplacení. V případě, že by klesl státní příspěvek, mohl by nastat černý scénář, při kterém klienti vezmou spořitelny útokem, a těm hotovost dojde.
Na rozdíl od specializovaných stavebních spořitelen, které žijí pouze z vkladů stavebního spoření, mají banky dost peněz z jiných aktivit, a tak by dle představ ministerstva takový tlak klientů lépe ustály. Tím, že by se část střadatelů přesunula k bankám, by se trh se stavebním spořením stabilizoval, negativní následky rychlého vybrání vkladů by byly menší.
Pět stavebních spořitelen je už dnes (až na jednu výjimku) dceřinými firmami tuzemských bank a tato varianta by pro ně samotné mohla být lákavá.
Stavební spořitelny, které dnes peníze vkladatelů spravují, je totiž smí investovat kromě úvěrů na bydlení jen velmi omezeně – právě kvůli nutnosti mít peníze připravené k výplatě. Tím pádem je nemůže vložit do příliš rizikových a dlouhodobých nástrojů, které by jí více vydělaly.
Banky by si to dovolit mohly, a tak by na vkladech ze stavebního spoření také více vydělávaly.
Teoreticky by tak měly i nástroj, jak klienty stavebním spořitelnám přetáhnout, nabídly by jim lepší podmínky – vyšší úroky z vkladů nebo nižší úroky z úvěru na stavební spoření.
Z velkých bank, které dosud stavební spořitelnu nemají, zbývají jen Unicredit, která svou spořitelnu v minulosti prodala, a GE Money. „Jakmile bude zákon v definitivní podobě, tak se můžeme zabývat případnou obchodní příležitostí,“ říká Pavel Zúbek, mluvčí GE Money.
Česká bankovní asociace se k návrhu vůbec nechtěla vyjadřovat. „Pokud bude produkt v novém nastavení dávat pro klienty smysl, budeme o jeho nabízení uvažovat,“ uvedl Michal Strcula z Air Bank, kterou skupina PPF na přelomu září a října pustí na český trh.
Vládě se zřejmě už příští rok podaří ušetřit na příspěvku na stavební spoření až šest miliard. Napodruhé by totiž měla prosadit jeho snížení na jednotných maximálně 2 000 korun. Kolik přesně vláda ušetří, bude záviset na úložkách klientů v daném roce.
Zároveň se už od letoška zavádí daň z úroků ze stavebního spoření, která státu přinese více než miliardu korun.