Banky budou moci vstoupit na trh stavebního spoření Volnejší pravidla jim přinesou možnost nabídnout lepší úroky. Stavební spořitelny mají obavy z budoucnosti. Stavební spoření by podle návrhu ministerstva financí měly nabízet i klasické banky, ale přitom by stavební spořitelny měly být znevýhodněny. Banky by sice měly také povinnost poskytovat klasické úvěry ze stavebního spoření. Mohly by ale peníze investovat volněji, a to promítnout do lepších úroků pro klienty. 
 „Je to pro nás diskriminační. Když banky budou smět používat vklady třeba i na spotřebitelské úvěry, tak můžou víc vydělávat a mít volnější cenotvorbu,“ řekl HN Vladimír Staňura, šéf Českomoravské stavební spořitelny, známé jako Liška, která je z pěti specializovaných ústavů největší. Ty můžou peníze používat jen na úvěry na bydlení, ukládat do bank a do nejbezpečnějších cenných papírů. 
 „Může se stát, že lidé přejdou radši do bank. Dojde k úbytku klientů, nám nebudou přicházet noví, a tím ten náš systém skončí,“ uvedl Staňura. Lepší úroky v minulosti lidem, kteří chtěli jen spořit, běžně nabízely i stavební spořitelny.
 Spořitelny se už nyní potýkají s poklesem zájmu. Za první pololetí u nich lidé uzavřeli 185 tisíc nových smluv, meziročně o 108 tisíc méně. O 28 procent poklesly i úvěry ze stavebního spoření. Důvodem je podle spořitelen právě nejistota klientů. Češi teď mají na stavebním spoření zhruba 426 miliard korun. Z toho dvě třetiny na smlouvách, u kterých splnili povinnou dobu spoření a můžou je i se státním příspěvkem kdykoliv vybrat. 
 Ministerstvo financí chce, aby banky mohly nabízet stavební spoření od roku 2015. „Navržený způsob byl vybrán z důvodu vyšší pravděpodobnosti, že o tento produkt budou mít zájem a dosáhne se tím pozitivních dopadů,“ řekl Michal Žurovec z tiskového oddělení MF. Úprava je součástí novely zákona, ke které zítra končí připomínkové řízení. V ní chce ministerstvo zároveň prosadit, aby lidé příspěvek od roku 2013 mohli použít jen na bydlení.
 Prokazování účelovosti je komplikací, ale pro spořitelny i klienty zvládnutelnou. „Naše hlavní výtka míří na to, že stavební spořitelny budou mít pro poskytování produktu jiné podmínky než banky. Tato úprava popírá základní princip stavebního spoření a soutěže,“ potvrdil HN Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. 
Z velkých bank, které specializovanou spořitelnu nemají, nová možnost zajímá přinejmenším dvě. „Je možné, že kdyby podpora stavebního spoření byla pro všechny banky, tak by této změny využila i naše banka,“ řekl Jiří Kunert, šéf UniCredit Bank, která stavební spořitelnu v minulosti prodala. „Obchodní příležitost vyhodnotíme, až budou podmínky jasně stanovené,“ reagoval Pavel Zúbek, mluvčí GE Money Bank, která se před časem snažila některou ze spořitelen koupit. Zájem můžou mít i nové banky. „Teď to pro nás není aktuální, ale časem to nemůžu vyloučit,“ řekla mluvčí Zuno Bank Pavla Renčínová. Podle Zdeňka Simaichla z poradenské firmy Infia, jsou obavy stavebních spořitelen z konkurenceschopnosti na místě: „Budou mít problém, aby nabídly stejně zajímavé úroky jako banky. Náklady na zdroje se jim zvýší.“ 
 Návrh ministerstvo obhajuje možností zvýšit konkurenci a zlepšit podmínky klientů. Zatímco stavební spořitelna na rozjezd potřebuje základní kapitál 500 milionů korun, bance má stačit rozšíření licence ČNB. Změna podle ministerstva zmenší i riziko, že při snížení příspěvku může dojít k odlivu klientů a k destabilizaci sektoru. Když část vkladů převezmou banky, tak na takový výkyv mají k dispozici více volných zdrojů.