Česká vláda plánuje několik omezení podpory stavebního spoření. Omezila už například přímý státní příspěvek a plánuje v rámci reformy daní postupně zrušit odpočet úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření z daňového základu. Podle Herberta Pfeiffera, prezidenta Evropského sdružení stavebních spořitelen, přichází odpočet úroků stát draho, přímé státní prémie však svůj smysl mají. „Nejde o žádný přímý dar někomu, kdo si za to pak koupí dovolenou,“ tvrdí Pfeiffer.
* LN Myslíte, že by stát obecně měl podporovat stavební spoření?
Každý stát podporuje výstavbu bytů, otázka jen je, jak to dělat. Někdo to dělá formou státních příspěvků ke stavebnímu spoření, někdo pomocí daňové úlevy a někdo dotacemi na úroky. Hlavním úkolem banky je hromadit peníze a půjčovat je. V případě stavebního spoření stát vlastně dotuje hromadění úspor lidí, a ti mají poté k dispozici peníze ve formě úvěrů na bydlení. Tím jim umožňuje naplňovat jejich potřebu bydlet.

* LN Proč by měl stát podporovat zrovna stavební spoření?

Uvedu příklad ze Slovenska. Tam premiér Mečiar řekl, že nechce, aby si lidé za státní příspěvek kupovali například šaty. Jestliže však stát dá podporu jen těm, kteří své úspory dají po šesti letech na bydlení, pak se systém pohybuje z hlediska zákazníka od otevřeného k uzavřenému. Možnost financovat bydlení lidem se tím sníží.

* LN Proč by měl ale stát dotovat například něčí dovolenou? Vláda má pravdu v tom, že peníze ze stavebního spoření lidé často nepoužívají na bydlení.

To není ta důležitá věc. Důležitá věc je kritérium účinnosti – kolik peněz, které má banka k dispozici ve formě vkladů s pomocí státu, je převedeno do půjček. A zde se musí stát ptát sám sebe, co je pro něj lepší. Víme ze Slovenska i z Česka, že pro jednu půjčku potřebujete úspory obvykle tří až čtyř lidí. A státní prémie následně podporují spořicí úsilí lidí, a tím generují mnohem víc investic do bydlení. Stejně tak se zvýší státní příjmy v podobě daně z přidané hodnoty, daně ze mzdy, daně z příjmů a sociálního pojištění, a to minimálně šestkrát.

* LNV Česku existují dvě cesty, jak podporovat stavební spoření – jedna je přímý příspěvek státu a druhá je odpočet daně. Stát už snížil přímé příspěvky a plánuje snížit i daňový odpočet úroků u hypoték a stavebních úvěrů. Není zrovna daňový odpočet tak trochu zbytečný luxus?

Kromě Česka jsou v Evropě pouze dvě země, které mají daňovou uznatelnost úroků z hypoték – Nizozemsko a Švýcarsko. Nizozemsko se už asi dvacet let snaží o zrušení tohoto daňového odpočtu, ale zatím to nebylo možné z politických důvodů prosadit. Problém je v tom, že to není cíleno sociálně, daňové odpočty jsou více využívány vrstvami s vyššími příjmy. Lidé s nízkými příjmy nemají příjmy dostatečné, aby jim byly odpočty uznány. Takže to nepovažuji za zrovna šťastnou formu podpory pro širší okruh lidí. Například v USA výrazně polarizují společnost.

* LN Jak moc by podle vás mohl stát ušetřit zrušením daňových odpočtů?

Například Velká Británie se této formy podpory zbavila před několika lety, protože to začalo být příliš drahé. Spojené státy stály daňové odpočty už 120 miliard dolarů, ale zatím se nepodařilo to zrušit – Kongres to shodil ze stolu. Jak vidíte, je to něco, co je neohraničené, co není nijak spojeno s příjmy, takže se to vymyká kontrole a pomáhá to jen vysokopříjmovým skupinám. A co je hlavní, prohlubuje to sociální rozdíly mezi bohatými a chudými.

* LN Mohly by daňové úlevy mít smysl, pokud by byly podloženy příjmy?

Ano, třeba v Rakousku existuje hranice příjmu, nad kterou již nemůžete pro úroky uplatnit daňový odpočet. Pokud by v Česku chtěla vláda tento nástroj zachovat, je možné pokračovat s takto upraveným systémem daňových odpočtů, v případě příjmově neohraničeného systému to však jen napomáhá podráždění lidí.

* LN Jaká forma státní podpory bydlení má podle vás největší smysl?

Jsem si absolutně jist, že by měl stát zavést nevýdělečné bydlení. Většina projektů v Česku i na Slovensku je budována čistě za účelem zisku, takže si pak takové bydlení mnoho lidí nemůže dovolit. Mnoho zemí po druhé světové válce zavedlo neziskový sektor, díky němuž bylo docela dost bytů pro lidi se středními a nižšími příjmy. Společnosti, které stavěly v tomto sektoru, měly regulovaný zisk (do tří procent), ale na druhé straně měly daňové úlevy. Podle mnoha expertů to byla asi nejefektivnější cesta, jak zlepšit situaci v bydlení. Vzhledem k tomu je nezbytné podpořit lidi, aby dostali levnější úvěry. A v případě stavebního spoření je přímá státní podpora nástroj, jak lidi přesvědčit, aby přinesli peníze ve formě úspor do bank. Banka pak naproti tomu nebude chtít po lidech tak vysoké úroky.

* LN Banky je ale chtějí nezávisle na tom. Jak chcete banku donutit, aby dávala levnější úvěry?

Úrokové dotace samozřejmě snižují náklady pro zákazníka, ale zároveň podporují i zisky banky. Naproti tomu v případě přímých státních prémií mají banky stále stejný příjem nezávisle na státní dotaci.

* LN Co si myslíte o výši přímých adresných dotací v Česku? Pomohou vůbec někomu?

Ty dva tisíce korun příspěvku, který v Česku lidé dostávají, jsou plně ospravedlněné. A vy pak přece přinesete své úspory do banky, když bude úrok aspoň trochu zajímavější. Proto nejde o žádný přímý dar někomu, kdo si za to pak koupí dovolenou.

* LN Náš ministr financí si to nemyslí.

Ministr financí se musí ptát sám sebe, zda mu omezení příspěvků zároveň neomezí příjmy do státní kasy. Ministři často hledí jen na stránku výdajů – ale měli by se zamyslet, které výdaje krátit. V tomto případě to znamená redukci budoucích příjmů státu. Na druhou stranu, jestliže stát redukuje efektivitu spoření, například omezením na jeden konkrétní účel, znamená to pro člověka, který chce peníze použít na financování bydlení, horší podmínky, protože spořitelny nedokážou nashromáždit tolik peněz.

* LN Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, nebo se jen domníváte, že to tak je?

Měli jsme takovou situaci v roce 1996 na Slovensku, když premiér Mečiar řekl, že státní prémie budou pouze pro účely bydlení. A tak od ledna 1997 do října 2000 klesla schopnost spořitelen půjčovat na 50 procent. To samozřejmě postihlo také byznys. Spousta mladých lidí si pak řekla: Nevím, jak na tom budu za šest let, možná ty peníze nebudu potřebovat na bydlení, tak proč šetřit účelově?

* LN V Česku sice klesl objem úvěrů ze stavebního spoření, ale o to víc se zvýšil počet hypoték. Takže lidé si stále berou úvěry na bydlení, staví se a stát z toho má daně. Nic se redukcí dotací v důsledku nezměnilo.

Když znevýhodníte stavební spoření, je to pro lidi nevýhodné, protože u hypotéky musí platit vyšší úrok a mnoho z nich si pak nemůže dovolit třeba provádět rekonstrukci. Na druhou stranu není dobré znevýhodňovat ani hypotéky. Potřeba financování bydlení bude v příštích třiceti letech v Česku tak dramatická, že budou potřeba všechny zdroje k pokrytí finančních potřeb. Měla by zde být zachována co největší škála produktů.

* LN Evropská komise prý chce zavést opatření, která by zdražila úvěry či půjčky.

Je mnoho diskusí na úrovni EU, ale se stavebními spořitelnami by se mělo zacházet příznivě, protože příspěvek do fondu depozit by měl být založen na oceňování rizik. A riziko stavebních spořitelen je velmi nízké, takže má právo mít zde nízké úroky. Ale je tu na evropské úrovni mnoho lobbingu, tak uvidíme, jak to dopadne.

* LN Stejně tak lobbují i stavební spořitelny za státní příspěvky, ne? Česko zkrátka tyto formy podpory redukovat musí kvůli státnímu rozpočtu.

Ano, ale když teď tyto podpory pokrátíme, tak za rok to bude mít za následek nižší příjem do státního rozpočtu. Měly by se tedy omezovat výdaje, ale na správném místě – ty, které generují příjmy, by se měly zachovat.

* LN To je věčná lobby bank i spořitelen, kterým jde jen o to, aby jim lidé nosili co nejvíce peněz. Příspěvky se ale nekrátí jen v Česku, většina vlád chce omezit výdajovou stránku – například i na Slovensku.

Ano, na Slovensku chce ministr financí také pokrátit příspěvek. Ale současně každý policista či voják může jít do důchodu po patnácti letech služby. Tak například každý takový muž ve věku 35 let může dostávat pravidelnou penzi a pokračovat si v práci, kde chce. A to přijde stát mnohem dráž než nějaký státní příspěvek.