Měnová politika
Kvůli krizi stoupne dluh státu za dva roky o třetinu na 40 procent Vyšší zadlužení země vytěsňuje soukromé investice, tvrdí studie
Rekordní zadlužování Česka má i jeden nečekaný důsledek. Vedle vratké pozice země během případných dalších krizí a tlaku na růst daní přinese i dražší půjčky a hypotéky. Vyplývá to z analýzy vypracované pro Českou bankovní asociaci. Financování státního dluhu totiž leží hlavně na bedrech tuzemských bank, které to však nedělají zadarmo.
„I u státních dluhopisů funguje trh. Pokud výrazně stoupne jejich nabídka a poptávka se nezmění, musí stát přijít s atraktivnějšími podmínkami,“ říká spoluautor studie a hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Tedy nabídnout investorům vyšší výnos.
Vybírejte z nabídky produktů pro podnikatele zde.
Banky pak mohou raději půjčit státu než podnikům. Jde o učebnicový příklad vytěsňování soukromých investic. Pokud přesto půjčky či hypotéky poskytnou, řeknou si o vyšší úrok.
A kvůli vyšším úrokům se firmám prodraží investice a česká ekonomika poroste pomaleji. Tím stát vybere méně na daních a bude si muset více půjčovat.
„I když si nemyslím, že jsme měsíc před Maďarskem a rovněž se nedomnívám, že by ministerstvo financí v březnu neprodalo dluhopisy, toto je spirála, která nám při nezodpovědném přístupu k veřejným financím hrozí,“ říká další z autorů zprávy, bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
Ministr financí Eduard Janota chce v příštím roce vydat dluhopisy za téměř 280 miliard korun, což zhruba odpovídá letošnímu objemu. Státní dluh tak na konci roku 2010 vystoupá na 1,42 bilionu korun, což je téměř 40 procent HDP. Ve srovnání s loňskem jde o třetinový nárůst a stát kvůli němu zaplatí na úrocích minimálně o 20 miliard korun víc.
Janota chce prodávat i dluhopisy na zahraničních trzích. „Pokusíme se najít kompromis mezi cenou financování na domácích trzích a možnostmi ze zahraničí,“ řekl ministr.
Podle Marka však eurobondy, tedy dluhopisy vydané v jiných měnách, nejsou pro Česko tak výhodné. „Existuje tu měnové riziko. Stát získá třeba eura a musí je převést na koruny. Tím ale nafukuje devizové rezervy ČNB, která na nich dlouhodobě prodělává,“ říká Marek. Při splátkách pak opět musí sehnat cizí měnu. Tyto operace mohou výrazně zahýbat s měnovým kurzem.
Dvě třetiny dluhopisů nyní drží finanční instituce, tedy například banky, pojišťovny či penzijní fondy. Zahraniční instituce mají zhruba čtvrtinu, jejich podíl ale dlouhodobě roste. Domácnosti drží nyní zhruba jedno procento vládního dluhu. Stát však připravuje novou emisi určenou právě pro domácnosti.