Banky v půjčování firmám výrazně polevily. V červnu byly celkové stavy korunových úvěrů poprvé nižší než před rokem, v letních měsících dále klesaly. Riziko roste. Propad leasingu a faktoringu však také dokládá, že podnikatelé mají nižší potřebu financování.
Jestliže v loňském prvním pololetí stouply stavy bankovních úvěrů firmám a podnikatelům o 61 miliard, letos o 17,5 mld. korun poklesly - objemy splátek byly vyšší než objemy nových úvěrů. Na pokles celkových stavů mělo vliv především provozní (krátkodobé) financování - zatímco loni za pololetí přibylo 40,3 mld. korun krátkodobých úvěrů, letos za tutéž dobu se stav krátkodobých půjček snížil o 26,8 mld. korun. Nepomohly ani alternativy bankovních úvěrů: jestliže v některých obdobích před krizí firmy při úvěrových restrikcích zčásti kompenzovaly bankovní financování např. faktoringem, přímými prodeji pohledávek či leasingem, nyní jsou i zde redukce obchodů extrémní. "Podniky nemají dostatek zakázek a poptávka po provozních úvěrech proto klesá," říká Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank. "Nižší jsou však i úvěry investiční, protože velká část firem se chová rozumně a odkládá investice na příznivější dobu," dodává.
Potřebu peněz redukuje krize
Neochota bank půjčovat v souvislosti s riziky je jedna věc, potřeba peněz věc druhá: v krizi jich není zapotřebí tolik co dřív. Dokládají to i průzkumy ČSÚ, podle nichž není přístup k financím hlavní bariérou růstu - tou je v odpovědích manažerů nedostatek objednávek. Dostupnost peněz nepociťují proti zakázkám dramaticky, i když její vnímání jako limitu rozvoje zhruba od počátku roku narůstá. Banky sice podstatně více zvažují rizika a promítají je do vztahů s klienty, ale pro firmy zatím nejde o fatální stav.
Klesají hlavně provozní úvěry…
Podle dat z konce srpna firmy letos "nepotřebovaly" od bank ve srovnání s prvními osmi měsíci roku 2008 přes 23 mld. korun. O tolik totiž poklesly stavy celkových úvěrů firemnímu sektoru a dosáhly úrovně 668,9 mld. korun. Poklesy zakázek v průmyslu se v uvedeném období podle ČSÚ pohybovaly meziročně mezi 20 až 30 procenty s výraznějším propadem zakázek ze zahraničí. U krátkodobých bankovních úvěrů došlo od ledna do srpna ke snížení o 31,2 mld. korun, což byl meziroční pokles o 16 %. Zejména v prvních měsících roku docházelo k vyprazdňování skladů a odstávkám výrob. Rychlost, s níž zasáhla světová finanční a hospodářská krize českou ekonomiku, je patrná z toho, že např. ještě v červnu 2008 byly krátkodobé úvěry vyšší meziročně o téměř třetinu. Jejich stavy začaly v tomto srovnání klesat proti úvěrům celkem o několik měsíců dříve (od -1,9 % v únoru po -16,7 % v červnu). V letních měsících se meziroční pokles krátkodobých úvěrů nepatrně zmírnil (na červencových -16,3 % a srpnových -16 %), což zatím nelze pokládat za změnu trendu. Střednědobé a dlouhodobé úvěry však meziročně stále rostou.
…dlouhodobé stále v plusu
Jak je možné, že dlouhodobé bankovní úvěry poskytované firmám i v krizi meziročně narůstají? Je tu ošidné meziroční srovnání, kdy po dlouhou dobu v úvěrové expanzi narůstal objem firemních úvěrů o čtvrtinu až pětinu. Avšak při pohledu na přírůstky za letošních osm měsíců ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je změna zřejmá - firemní sektor získal nově pouhých 4,4 mld. korun, zatímco před rokem za stejné období 27,1 mld. korun. I když by bylo možné z meziročních temp růstu usuzovat, že krize zřejmě není dosud tak hluboká, aby zasáhla investiční aktivitu výrazně, uvedené přírůstky ukazují opak. Jiné nabízející se vysvětlení kladných meziročních přírůstků v době krize, tj. růst střednědobých a dlouhodobých půjček při výrazném poklesu provozního financování, může souviset s jejich restrukturalizací, tzn. přesunem krátkodobých půjček do úvěrů s delší splatností. To však banky nepotvrzují, alespoň ne ve významné míře.
Půjčky na solární energii
Nárůst dlouhodobých úvěrů i v době krize souvisí s některými novými trendy. Boom výstavby fotovoltaických článků na výrobu energie ze slunce a extrémní výnosnost tohoto podnikání se zřejmě podílí na skutečnosti, že financování tohoto typu investičních projektů neskomírá. Firmy mohou tuto investici do obnovitelného zdroje energie provozovat i mimo svou hlavní obchodní aktivitu. Měsíční splátky lze pohodlně krýt z rozdílu mezi cenou za energii odebranou ze sítě a za energii vyrobenou a dodanou do sítě za výrazně dotovanou výkupní cenu. Ekologická výroba elektrické energie zažívá konjunkturu živenou výraznými příspěvky z fondů EU (v operačním programu Životní prostředí může ČR získat až 5 mld. eur, dalších v přepočtu 300 mil. eur pak přidá Státní fond životního prostředí).
Firmám s cizí účastí klesají úvěry pomaleji
Segment firem se zahraniční majetkovou účastí netrpí zpřísněným náhledem bank na riziko tolik jako firemní sektor celkově. Souvisí to s obecně lepší finanční kondicí těchto firem, tedy i lepší bonitou. Tyto z velké části exportní firmy (loni s podílem exportu na celkových tržbách přes 71 %) postihl propad zahraniční poptávky nejcitelněji. Měly by tedy zaznamenávat i rychlejší a prudší propad zejména provozního financování. To se však nestalo - dynamika jejich úvěrů se pohybovala podle zatím dostupných dat stále v kladných hodnotách. Jestliže v srpnu 2008 měly firmy s cizí kapitálovou účastí půjčeno od bank 145,2 mld. korun, v srpnu 2009 už 157,9 mld. korun. Ztráta tempa v poskytování úvěrů se u nich projevila zhruba v období červenlistopad 2008 (z meziročních +10,3 % na +4,9 %). Poté v dubnu a květnu 2009 tempo opět stouplo na dvojcifernou úroveň (+13,3 %, resp. +12 %). Je zde zřejmě souvislost s úvěry v automobilovém průmyslu, kdy odvětví reagovalo na šrotovné v sousedních zemích.
U krátkodobých půjček od bank došlo v korunových úvěrech pro firmy se zahraničním kapitálem k poklesu později než v celém firemním sektoru ČR a také tempo propadu bylo mírnější. Stavy krátkodobých úvěrů tomuto segmentu poklesly meziročně až v květnu (-2,3 %) na rozdíl od únorového poklesu za firemní sektor celkem. Také zatím nejhlubší propad tohoto financování u firem pod zahraniční kontrolou (-11 % v červenci) nebyl tak výrazný jako za firemní sektor jako celek.
Velké banky s růsty a novými produkty
Komerční banka zvýšila objem úvěrů poskytovaných korporátním klientům o 3,4 % na 209 mld. korun, malým podnikům a podnikatelům o 10,5 % při objemu 24 mld. korun. Česká spořitelna uvádí růst korporátních úvěrů dokonce o 11 % na 167,9 mld. korun. ČSOB půjčila malým a středním firmám o 5 % více než před rokem, ale u úvěrů velkým firmám uvádí spolu s leasingem úhrnný pokles o 2 %. Z dynamiky poskytnutých úvěrů u největších bank lze odvodit, že pokles financování firem a podnikatelů formou úvěrů se odehrával především u subjektů mimo velkou trojku. Výše uváděná dynamika bankovních úvěrů a jejich struktury se týkala korunových úvěrů.
Obtížná situace firem motivuje banky k vývoji nových úvěrových produktů. Česká spořitelna např. zavedla od poloviny roku pro malé a střední firmy investiční úvěr s vestavěným finančním derivátem (tzv. opcí), umožňující garantovat maximální úrokovou sazbu po celou dobu splatnosti úvěru, přičemž cenu podkladové opce kryje Česká spořitelna.
Alternativní financování -largo desolato?
Leasing i faktoring trpí nižší potřebou financování firem nejvíce. Podnikatelé postoupili za první pololetí faktoringovým společnostem o 15,2 mld. korun méně pohledávek než ve stejném období roku 2008. Obchody čtyř největších faktoringových společností na českém trhu (viz graf vlevo dole) se meziročně snížily o 41,8 % na 36,3 mld. korun. Objemy za letošní první pololetí byly dokonce výrazně nižší než ve stejném období roku 2007 (46,8 mld. korun).
Ještě větší propady zaznamenal leasing, zejména finanční. Stimuly nové legislativy (především odpočty DPH a zkrácení odpisů) zapůsobily, ale s efektem spíše dočasným. Pronájem movitých věcí se meziročně snížil o 54 % na 23,5 mld. korun u patnácti největších společností. Leasingové obchody řada z nich kompenzuje úspěšně nabídkou podnikatelských úvěrů. Např. společnost Škofin jen v prvním pololetí poskytla podnikatelům na nákup osobních vozů téměř miliardu ve formě úvěrů.
Až přijde oživení
Jisté je, že firemní sektor trpí nejistotou ohledně ekonomického vývoje v ČR. Na nejisté prostředí pro podnikání působily i neustálá změna legislativy od roku 2007 a nejasná budoucnost právních úprav po předpokládaných volbách. Podnikatelé očekávali rychlá a jasná politická rozhodnutí, což bylo při rychlosti nástupu recese obtížné. Pro další vývoj však bude rozhodující růst poptávky spojený s nástupem ekonomického oživení. O pověstné utažení kohoutů, jimiž tečou do ekonomiky peníze, v tuto chvíli i přes pokles objemu půjček nejde, protože úrokové sazby z nových úvěrů firmám klesly v srpnu podle ČNB na 4 % z 5,4 % v srpnu 2008 a marže bank v korporátních obchodech dosáhly v průměru 3,25 %, což je úroveň druhé poloviny roku 2006. Zdá se, že financování v současné době žábou na prameni není.
Rizika v době hospodářské krize
Karel Mourek, ředitel úseku Komerčního centra České spořitelny Projevuje se vyšší obezřetnost bank ve výrazně přísnějším náhledu na klientovu bonitu? Máme dlouhodobě nastavené procesy hodnocení klientů, které určí, zda je klient schopen úvěr splácet. Podmínky poskytnutí úvěru jsme výrazně neupravovali. Hlavními faktory, které rozhodují o tom, zda jsme schopni úvěr poskytnout, jsou perspektiva klienta, jeho finanční historie nebo zajištění úvěru. Nicméně banka pro posuzování rizika při schvalování obchodů musí respektovat změněnou finanční situaci i její možný dopad na některá odvětví v budoucnu. Ke každému žadateli o úvěr však přistupujeme individuálně.
Souvisí stálý růst úvěrů s delší splatností při výrazném poklesu krátkodobých úvěrů s restrukturalizací úvěrů, kdy banka vyjde podnikateli vstříc a posune problémové splácení na delší dobu? Vliv takových posunů by neměl být statisticky významný. Určitě k nim nedochází v masovém měřítku. Jaká bývá typická reakce firem na pokles zakázek? Většina firem reagovala na pokles poptávky velmi pružně a začala hledat všechny možnosti úspor nákladů. Adekvátní snížení zásob a rozpracovanosti výroby a aktivnější přístup k řízení pohledávek jsou klasickými cestami, kde se dá dosáhnout úspor velmi rychle. Tato reakce svědčí o životaschopnosti českých firem, jejich schopnosti reagovat na změněnou hospodářskou situaci a přijímat razantní opatření k udržení fungování firmy. * dd Faktoringové obchody největších společností (2007-2009, leden až červen, v mld. korun)