Vezměme si třeba malíře. Víte například, že malíř Paul Cézanne (1839-1906) byl synem bankéře? Málokomu je pravděpodobně také známo, že rovněž otec malíře Edgara Degase (1834-1917) byl bankéř. Jmenoval se Pierre Auguste Hyacinte de Gas.
Paul Gauguin (1848-1903) se v mládí stal burzovním makléřem a úspěšnými spekulacemi získal značný majetek. Teprve když 1. ledna 1883 úpadkem společnosti Union Générale, způsobeným krachem na burze, přišel o celé svoje jmění, začal se naplno věnovat malířství. Ve finančních spekulacích ovšem pokračoval nadále, naneštěstí pro něj a jeho malířský osud neúspěšně. Výsledkem byly pouze vysoké dluhy, které se staly jedním z důvodů, proč se přestěhoval z Francie na Tahiti. Zde namaloval mnoho nádherných obrazů. Světové malířství díky tomu nebylo ochuzeno o jeden ze svých vrcholů.
Podobně těžký osud prožíval i Amadeo Modigliani (1884-1920). Ve svých uměleckých snahách byl podporován svou matkou, která byla vdovou po bankéři. Jinak na tom byl Maurice Utrillo (1883-1955), který se v roce 1899 dokonce stal bankovním úředníkem.
Významnými podporovateli umění jsou ale i samotné banky. Jako příklad mecenášské činnosti obchodních bank je možné z domácích uvést Českou spořitelnu. V roce 1872 z úvah, jak nejlépe oslavit padesátiletí existence tohoto finančního ústavu, vznikl velkolepý plán postavit monumentální budovu, která by sloužila nejenom výtvarnému umění, ale také hudbě. Když potom byly v roce 1875 přijaty plány architektů Zítka a Schulze, začalo se stavět. Budova byla dokončena v roce 1884, přičemž se náklady na její stavbu vyšplhaly na dva miliony zlatých. Dům umělců, v době svého vzniku nazývaný Rudolfinum, slouží svému účelu dodnes.
Také v současné době se obchodní banky výrazně angažují v podpoře kulturních aktivit. Jako příklad je možné uvést Komerční banku, která je generálním partnerem Národního divadla v Praze a rovněž partnerem Zoologické zahrady v Praze.
Ani věda nezůstává stranou zájmu bank. Říká vám něco jméno George Smith (1840-1876). Byl to původně rytec bankovek v tiskárně cenin, ze kterého se stal významný asyriolog. Do dějin vědy i do umění se zapsal tím, že v troskách starobylého města Ninive v Mezopotámii objevil hliněné tabulky s textem Eposu o Gilgamešovi, ve kterém se lze seznámit s nejstarším popisem „potopy světa“.
Ani sport nezůstal v minulosti mimo zájem světa „velkých peněz“. Málo známá je skutečnost, že „Panathénajský stadion“ v Athénách, který pochází z antických dob, dal pro první novodobé olympijské hry v roce 1896 znovu vybudovat alexandrijský Řek a významný finančník Jorgos Averof. I tento malý pohled do historie ukazuje, že svět bank a velkých peněz není před světem kultury, umění, vědy a sportu uzavřen, jak by se mohlo na první pohled zdát.

autor přednáší na BIVŠ