« Zpět

Pasivní investování má své klady, ale svatý grál to není

| 20. července 2018 - 7:00 | Zprávy | Podílové fondy

Když Jack Bogle založil v roce 1975 svůj fond Vanguard’s First Index Investment Trust, většina manažerů klasických podílových fondů se mu vysmívala. Byli přesvědčeni, že žádný investor nebude chtít dosáhnout jen průměrného výnosu, což bylo právě Bogleovým cílem. Strategií jeho fondu, který následně změnil název na Vanguard 500 Index Fund, bylo co nejblíže kopírovat složení akciového indexu S&P 500, který slouží jako ukazatel vývoje amerického akciového trhu. Když Jack Bogle začínal, disponoval 11 miliony dolarů, jeho fond byl ale tak úspěšný, že přetrval až do dnešních dnů a nyní se může pyšnit 410 miliardami dolarů pod správou.

Bogleova myšlenka byla jednoduchá: Co nejvíce snížit náklady na správu a na obchodování, kopírovat hlavní akciový index S&P 500 a současně tak minimalizovat chyby lidského faktoru. Tím investoři sice ztratili možnost překonávat akciový trh nadprůměrnými výnosy, ale na druhou stranu si koupili pasivní strategii, která proti hlavnímu akciovému indexu „nemůže prohrát“.

Pasivní investování, především prostřednictvím tzv. ETF fondů, je stále více a více populární. Dnes existuje nepřeberné množství ETF, které svým složením kopírují nejen hlavní akciové indexy, ale také třeba jednotlivá průmyslová odvětví. Tento způsob investování zažívá boom především v posledních dvaceti letech. V roce 2000 byl v USA podíl takto investovaných peněz na celkové správě majetku pouhých 12 procent, v roce 2010 již 24 procent a dnes je to téměř polovina.

Ovšem s popularitou vznikají i možná rizika, která mnozí investoři nevidí nebo si je neuvědomují. Čeští investoři mohou pasivně investovat pouze v zahraničních měnách, v jejich případě tak hraje roli i měnové riziko – kdy výkyvy jednotlivých měn mohou snížit hodnotu investice.  Jaké další otázky by si měl položit investor, který chce své peníze vložit do ETF?

  1. Je pasivní investování moudré? V rámci pasivního investování nikdo nezkoumá kvalitu firem v portfoliu, případně jejich potenciál či hospodářské výsledky. Stačí, že společnost podniká v oboru, na který se daný fond zaměřuje. Opravdu je tedy moudré jít s davem a chovat se v tomto případě jako ovce?
  2. Jestliže pasivní investování překonává aktivní investování, jak tedy dochází k tvorbě cen na akciových trzích? Pasivní investor pouze kopíruje dění na trzích, tudíž hybatelem trhů v prvé řadě musí být někdo jiný. A tím jsou aktivní investoři, oni primárně určují, jaké akcie a v jakém objemu budou zastoupeny v jednotlivých indexech. A jestliže argument pasivních investorů je takový, že aktivní investor nedokáže překonat trh, tak proč potom pasivní investoři kopírují aktivní investory?
  3. Pasivní investování je stále více a více populární. Když se tedy dostaneme do fáze, kdy většina akcií bude spravována pasivně, vyvstává otázka, zda nevznikne větší prostor pro zkreslení cen na trzích, který bude nahrávat aktivnímu investování. Přítoky peněz do pasivních fondů či ETF zvyšují poptávku po akciích zahrnutých v indexech proti těm, které v indexech nejsou. Tudíž kvalitní firmy, které nejsou v indexech, budou podhodnocené, protože po nich bude nízká poptávka, což bude, či už dokonce je, prostor pro aktivní investory.
  4. V současné době při ekonomickém rozvoji a dostatečné likviditě ze strany centrálních bank dochází stále k přítokům nových a nových peněz do pasivních fondů. Tím pádem cena preferovaných akcií (či jakýchkoliv aktiv) roste. Ale každá mince má rub a líc. Co se stane, až dojde k ekonomické recesi nebo až centrální bankéři utáhnout své kohoutky s likviditou? Ostatně, některé centrální banky tak již činí. Pasivní investoři budou prodávat své obrovské pozice. Aktivní investoři pravděpodobně kupovat nebudou, respektive poptávka z jejich strany bude omezená kvůli recesi hospodářství a také kvůli jejich omezené kupní síle. Na trhu zkrátka nebude dostatečná poptávka a pasivní fondy budou muset prodávat za jakoukoliv cenu, aby neustále kopírovaly indexy. Může tedy nastat situace, kdy bude obrovský přetlak nabídky, ale poptávka bude minimální. Poté sice pasivní investoři dosáhnout výsledku jako indexy, ale za cenu obrovské kolísavosti trhů a možných ztrát.

Pasivní (indexové) investování tedy není svatým grálem. Má své klady a zápory, které se projevují podle toho, v jaké fázi hospodářského cyklu se nacházíme a také podle toho, jak je pasivní investování zrovna populární. Záleží na každém investorovi, aby si výše uvedené otázky kladl a snažil se na ně nalézt uspokojivou odpověď, aby jeho následné investiční rozhodnutí bylo v souladu s jeho investičním horizontem a rizikovým profilem.

 

INFOBOX

„Trh nikdo nepřekoná“

Historie pasivního investování, respektive ETF započala přibližně před 60 lety, kdy se objevila teorie efektivního trhu. Ta tvrdí, že nikdo nemůže kvůli tržním mechanizmům překonat akciový trh. Navíc této teorii nasvědčoval i empirický výzkum, protože naprostá většina otevřených podílových fondů nebyla schopna překonat svůj benchmark (například akciový index S&P 500), a to především kvůli vysokým nákladům na správu.

Později v roce 1973 Burton Malkiel se ve své knize A Random Walk Down Wall Street zamýšlí nad možností vytvořit nízkonákladový podílový fond, jehož cílem nebude aktivní investování či stock-picking, ale pouhý nákup stovek akcií, které budou kopírovat akciový index S&P 500. Zájmem vytvořit takový podílový fond by podle něho měla mít sama Newyorská burza (NYSE), z důvodu přilákání dalších investorů. Nicméně NYSE tak neučinila.

 

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.