« Zpět

Komodity po malé přestávce opět nahoru?

| 20. října 2011 - 10:02 | Zprávy | Podílové fondy

Ceny ropy se v delším období zvednou, předtím ale Brent pravděpodobně klesne ještě hlouběji pod 100 dolarů za barel. To i přesto, že na ropu by mohlo pozitivně působit odtržení rozvíjejících se ekonomik od západu a zvýšená potřeba financování vládních programů v zemích OPEC. 

Ceny ropy se v delším období zvednou, předtím ale Brent pravděpodobně klesne ještě hlouběji pod 100 dolarů za barel. To i přesto, že na ropu by mohlo pozitivně působit odtržení rozvíjejících se ekonomik od západu a zvýšená potřeba financování vládních programů v zemích OPEC. Pro CNBC to uvedl Eugen Weinberg, který stojí v čele komoditního výzkumu v Commerzbank. Krátkodobá slabost se podle něho dá vedle ropy čekat i u průmyslových kovů a možná i u zlata.
U ropy například z toho důvodu, že ropa z Libye dorazí na trh dříve, než se čekalo. Pokud se hlavní světové centrální banky vrátí ke své tradiční roli, která se orientuje zejména na cenovou a měnovou stabilitu, bude to negativně doléhat na zlato. Jeho cena totiž v současné době odráží „pojišťovací prémii“ proti inflaci a tato prémie by ztratila své opodstatnění. Weinberg se však nedomnívá, že k takovému scénáři dojde, centrální banky budou podle něho naopak držet sazby nadále na „uměle nízkých úrovních“.

Ceny ropy se v delším období zvednou, předtím ale Brent pravděpodobně klesne ještě hlouběji pod 100 dolarů za barel. To i přesto, že na ropu by mohlo pozitivně působit odtržení rozvíjejících se ekonomik od západu a zvýšená potřeba financování vládních programů v zemích OPEC. Pro CNBC to uvedl Eugen Weinberg, který stojí v čele komoditního výzkumu v Commerzbank. Krátkodobá slabost se podle něho dá vedle ropy čekat i u průmyslových kovů a možná i u zlata. U ropy například z toho důvodu, že ropa z Libye dorazí na trh dříve, než se čekalo. Pokud se hlavní světové centrální banky vrátí ke své tradiční roli, která se orientuje zejména na cenovou a měnovou stabilitu, bude to negativně doléhat na zlato. Jeho cena totiž v současné době odráží „pojišťovací prémii“ proti inflaci a tato prémie by ztratila své opodstatnění. Weinberg se však nedomnívá, že k takovému scénáři dojde, centrální banky budou podle něho naopak držet sazby nadále na „uměle nízkých úrovních“.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.

Rád bych svým příspěvkem nabídl alternativní pohled na investice do zlata resp. drahých kovů obecně. Většina lidí v nich vidí další možnost spekulace na růst ceny. Jednoduše nakoupím levně a prodám dráže. Jen málo lidí si ovšem uvědomuje i druhou možnost, a totiž že drahé kovy (především zlato či stříbro) byly, jsou a vždy budou jednou z mála skutečných celosvětově uznávaných měn (platidel). Svou hodnotu nejen že v dlouhodobém horizontu zvyšují (nebavím se teď o ceně po korekcích či po krátkodobých medvědích trzích), ale navíc jsou dobrou ochranou proti inflaci. Příklady z mnoha zemí s různými problémy (války, hyperinflace, silná politická nestabilita) ukázaly, čeho si lidé v takových situacích skutečně váží a jaké „jistoty“ vyhledávají. Jde o jídlo a pitnou vodu, nějaké ošacení, zbraně na osobní ochranu a pak – drahé kovy. U nich je totiž jistota, že s nimi vždy a všude zaplatíte, nebo je můžete alespoň směnit za v dané zemi aktuálně uznávanou měnu. Dalším již zmíněným problémem je inflace. Vezmeme-li si historický vývoj inflace u hlavních světových měn (počítejme dolar a euro), případně i českou korunu, tak za dobu své existence ztratily nejméně 50% své hodnoty, kterou již pravděpodobně nelze (na rozdíl od hodnoty drahých kovů) získat zpět. Proto si troufám tvrdit, že každý rozumný investor část (podotýkám část!) svého majetku uchovává ve fyzických drahých kovech. Zdraví, Michal Kubín