« Zpět

Investice do sportu? Občas to může být pořádný debakl

| 23. července 2015 - 10:00 | Zprávy | Podílové fondy

Běžný investor si asi těžko koupí sportovní klub ani nebude jako agent zastupovat talentované sportovce. Do sportu lze dnes ale investovat mnoha způsoby i nepřímo. Mnohé služby, na které upozorňují internetové reklamy, jsou ale spíše než investicí hazardem, který člověka z dlouhodobého hlediska připraví o peníze. Je tedy nutné pečlivě vybírat, komu nebo čemu svěřit peníze.

Jednou z konzervativních možností, jak nepřímo investovat do sportu, je nákup akcií stabilních společností, které vyrábějí sportovní potřeby. Růst vykazují například akcie amerického sportovního gigantu Nike. Před pěti lety se jedna akcie prodávala na americké burze za 37,5 dolaru, dnes má hodnotu přes 104 dolarů. V letošním roce se daří i akciím německého Adidasu, od ledna zvýšily svou hodnotu přibližně o 30 %.
 
Smutný příběh fotbalových akcií
Naopak investicí, která vypadá pro fanoušky lákavě, ale v minulosti se neosvědčila, jsou nákupy akcií, které vydávají sportovní kluby. Investorsky smutný příběh jsou akcie známých evropských fotbalových klubů, mezi nimiž je třeba Borussia Dortmund, Juventus, AS Řím, FC Kodaň, Lazio, Porto či Benfica. Co mají cenné papíry společného? Jejich hodnota poklesla od vydání o desítky procent. Například akcionáři, kteří nakoupili před 14 lety akcie Juventusu, přišli o 90 procent hodnoty investice.
 
Hodnotu akcií sportovních klubů, spíše než jejich výsledky na hřištích, ovlivňují spekulace, že klub někdo koupí a akcie stáhne z burzy. Takto zažily několikanásobný růst akcie FC Kodaň v roce 2006. Když z prodeje klubu sešlo, akcii čekal velmi rychlý a tvrdý pád.
 
Fond sliboval zbohatnutí na sázkách. Zkrachoval
Neúspěšně v minulosti skončil také pokus investičního fondu Centaur Galileo generovat zisk prostřednictví obchodování na tzv. burzách sportovních sázek, kde mezi sebou jednotliví sázkaři prodávají a nakupují během zápasů kurzy na výsledek. Projekt, který sliboval těm, kteří mu svěří peníze, roční zhodnocení investic až o čtvrtinu, skončil v roce 2012 po dvou letech krachem. Fond ukončil své obchodování se ztrátou 2,5 milionu dolarů. Manažeři to zdůvodnili tím, že jim prostě „nepřálo štěstí“.
 
Sportovní sázky jsou vysoce rizikovou oblastí. I na tuzemském trhu působí společnosti, které nabízejí za poplatek rádoby profesionální analytické nástroje pro podporu sázkařů, a sázky vydávají za druh standardní investice.  Těm, kdo chtějí investovat své peníze seriozně, bych ale radil, aby se jim vyhnuli. Nelze zapomínat, že jsou to především sázkové kanceláře a ne sázkaři, kdo z dlouhodobého hlediska na sportovním sázení bohatne.
 
Investoři se mohou na věc podívat i z druhé strany. Než by vložili své prostředky do sázek, mohou si rovnou koupit akcie sázkových kanceláří. Na pražské burze se obchodují například akcie společnosti Fortuna. Těm se sice nijak mimořádně nedaří, když aktuální cena je prakticky shodná jako před pěti lety, ale investoři k tomu mohou připočítat poměrně zajímavý dividendový výnos, který Fortuna nabízela.
 
Hráči jako investice
Relativně novinku ve světě sportovních investic nabízí americká společnost Fantex. Zprostředkovává nákup a prodej akcií sportovců, hlavně hráčů amerického fotbalu. Sportovci se zavazují, že za jednorázový poplatek od Fantexu (v případě fotbalisty Alshona Jefferyho to bylo téměř 8 milionů dolarů), odvedou společnosti část veškerého budoucího zisku. Peníze, přibližně 10 procent zisku sportovce, se rozdělí mezi majitele cenných papírů a Fantex formou dividend. S akciemi mohou mezi sebou jejich majitelé klasicky obchodovat, z čehož Fantexu plynou poplatky. Brzy se má sportovní „stáj“ Fantexu rozrůst na osm hráčů.  Jejich akcie, jejichž hodnota byla v době vydání deset dolarů, se momentálně obchodují mezi 4,5 a 13 dolary. Pro fanoušky hráčů jde o zajímavé zpestření, ale rozhodně to není investice pro každého. Konzervativním investorům bych ji radil sledovat zpovzdálí. Značně velké je například riziko, že se hráč zraní a jeho kariéra bude přerušena, nebo dokonce skončí. V tom případě se jeho akcie stanou prakticky bezcenné.
 
Investice v šuplíku
Investicí, o které možná už mnozí ani nevědí, že v minulosti učinili, mohou být i hokejové, případně jiné sběratelské karty. V Česku zažívaly hokejové karty sběratelský boom na přelomu tisíciletí a v mnoha domácnostech čekají alba s kartami zapomenutá v šuplících. Jejich obliba u nás i ve světě poklesla, ale hodnota některých karet dosahuje obrovských částek. Nejcennější jsou hokejové karty slavných hráčů z jejich první sezony v nejvyšší lize. Nutností je jejich perfektní stav. Jednou z nejdražších karet je „nováčkovská karta“ s legendárním Kanaďanem Waynem Gretzkym z sezony 1978-1979. V roce 2006 za ni jeden sběratel zaplatil přes 94 tisíc dolarů. Vůbec nejdražší sportovní kartou je ta s americkým baseballistou Honusem Wagnerem, která nese označení T-206. Po sérii rychlých obchodů ji poslední kupec pořídil v roce 2007 za 2,35 milionu dolarů.
 
Cenné karty s Jágrem
Z karet s českými hráči jsou nejcennější pravděpodobně ty s Jaromírem Jágrem. Na aukčním serveru eBay za některé karty s Jágrem ze začátku 90. let majitelé v současnosti požadují v přepočtu i 13 tisíc korun. Investice do sportovních suvenýrů jsou v ledasčem podobné investicím do umění, například tím, že zhodnocení přinášejí většinou až po delší době.  Pokud chce být investor úspěšný, musí se v dané oblasti vyznat, aby nenaletěl nevýhodným nabídkám.  Ideálně je investor zároveň i fanouškem dané sportovní disciplíny, klubu či hráče – pokud totiž investice nenese očekávané finanční zhodnocení, může poskytovat radost alespoň sama o sobě.
Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.