Nové penzijní fondy chce vytvořit Raiffeisenbank, do reformy se chtějí zapojit i další tuzemské banky
Penzijním fondům v Česku již zanedlouho přibude konkurence. Spravovat úspory na důchod chtějí začít i banky, které dosud penzijní byznys v Česku neprovozovaly. Láká je plánovaná penzijní reforma, která by od roku 2013 měla penzijním fondům přivést stovky tisíc nových klientů.
Penzijní fond v Česku chce zřídit například skupina Raiffeisen. „Na českou penzijní reformu zoufale čekáme,“ přiznal Lidovým novinám generální ředitel Raiffeisen International Herbert Stepic: „Řídíme nejúspěšnější penzijní fond v Chorvatsku, máme největší penzijní fond na Slovensku. Diskutovali jsme o tom na dozorčí radě Raiffeisenbank minulý týden a mohu říci, že čekáme na penzijní reformu, protože podle mého názoru je nejvyšší čas na to, aby v Česku druhé a třetí pilíře důchodového pilíře vznikly.“ Banky cítí příležitost Založení vlastního penzijního fondu zvažuje i GE Money Bank. Rozhodne se poté, co se politici shodnou na definitivní podobě reformy.
Poslanci by ji přitom mohli schválit již dnes. „Pro GE Money Bank se jedná o potenciálně zajímavou obchodní příležitost. Sledujeme vývoj legislativního procesu a na základě výsledku zvážíme naše další kroky,“ uvedl mluvčí GE Money Bank Pavel Zúbek.
Pozadu nechce zůstat ani finanční skupina UniCredit. „V současné době studujeme podmínky a zvažujeme další možné kroky,“ řekl mluvčí Tomáš Pavlík.
Vládou navržená podoba penzijní reformy počítá s tím, že od počátku roku 2013 budou lidé moci dobrovolně odvádět část plateb na důchodové pojištění na soukromé penzijní účty. Namísto současných 28 procent budou občané moci odvádět státu jen 25 procent a zbylá tři procenta budou místo státu dávat do fondů. K tomu budou muset navíc přidat dvě procenta z hrubého příjmu.
Takový model reformy se ale nelíbí ani opozičním politikům, ani samotným penzijním fondům. Opozice tvrdí, že odvody do penzijních fondů oslabí státní průběžný systém a státu bude v konečném účtování chybět na výplatu důchodů ještě víc peněz. Sociální demokraté opakovaně prohlašují, že po případném převzetí vlády by možnost vyvádění plateb do fondů zrušili.
Penzijní fondy si zase stěžují, že daná podoba reformy nepřiláká fondům příliš nových klientů a nepřinese jim očekávaný zisk. „Pokud by tento stav zůstal, odhaduji počet účastníků na 500 tisíc až jeden milion,“ řekl nedávno šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.
Z celkem devíti finančních společností, které v současnosti v Česku provozují penzijní fondy, zatím svoji účast v plánovaném systému potvrdila pouze Komerční banka. „Jsme rozhodnuti do druhého pilíře vstoupit,“ řekl Pavel Jirák, předseda představenstva Penzijního fondu Komerční banky.
Pochybnosti trvají Mluvčí skupiny AXA Marek Zeman uvedl, že účast společnosti v takzvaném druhém pilíři „je z hlediska ucelenosti nabídky spoření na stáří nutná“.
Žádná z devíti finančních společností kromě Komerční banky však svoji účast v novém systému dosud nepotvrdila. Tvrdí, že kvůli očekávané nízké účasti lidí se může rentabilita pohybovat na hraně, tedy že jejich zisky v podstatě jen pokryjí vynaložené náklady.
Přestože se penzijní fondy zatím oficiálně nerozhodly, zda se zúčastní, téma důchodové reformy a nezbytnosti spořit si na důchod již začaly využívat ve svých marketingových kampaních. Například Penzijní fond České pojišťovny vyzývá své zákazníky, aby si aktivovali nový důchodový účet, na který jim fond přispěje 300 korun.
Zájem lidí o spoření v nových fondech mohou podle fondů snižovat i nejasné výhledy. „Důležité jsou perspektivy budoucí stability systému. Pokud opozice bude deklarovat, že po volbách systém změní, může to mít na úspěšnost reformy fatální dopady,“ uvedl Tomáš Matoušek, šéf Penzijního fondu České pojišťovny.
Potenciální zájem lidí o vyvádění peněz do soukromých fondů snižuje i malé zhodnocení vkladů na jejich účtech. To se často pohybuje pouze na úrovni inflace. Třeba loni se míra zhodnocení úspor v penzijních fondech pohybovala od jednoho do tří procent.

Reálný výnos penzijních systémů
(v procentech, za období 20042010)
BUL Univerzální -0,55
BUL Zaměstnanecké -1,29
BUL Dobrovolné -0,92
Chorvatsko 2,81
ČR 0,51
Maďarsko 0,65
Polsko 4,99
Slovensko Konzervativní 0,01
Slovensko Vyvážený -1,25
Slovensko Růstový -1,57

Kolik peněz vydělávají penzijní fondy Zhodnocení peněz v českých penzijních fondech za rok 2010 (v procentech)