Letošní Fórum Zlaté koruny bylo přínosné hned v několika aspektech. Zapojení vedoucích představitelů státní správy, vědeckých pracovníků i podnikatelů z praxe umožnilo získat nám studentům, ale samozřejmě i všem ostatním posluchačům komplexnější přehled o názorech a prioritách lidí, kteří ovlivňují směřování této země. Ze všech prezentovaných myšlenek, které by měly v budoucnu napomoci růstu konkurenceschopnosti naší ekonomiky, si bylo možné vzít veliký díl inspirace, a to především pro univerzity a firmy. Několikrát se zmínil vzájemný růst spolupráce univerzit s firmami, který by mohl být výraznější. Profesor Rudolf Haňka např. nastínil britský model propojení firem a vědeckovýzkumných institucí, který by mohl sloužit jako inspirace pro zlepšení inovačního potenciálu České republiky. 

 

Téma prvního bloku znělo „Dokážem si najít svoji cestu?“ Prvním vystupujícím byl současný ministr financí Andrej Babiš, který ve svém příspěvku - Co brání České republice v tom, aby byla ekonomickým tygrem?, zmínil několik oblastí, ve kterých má ČR velké rezervy. Mezi nejzásadnější problémy řadí stále nedostatečný výběr daní. Zmínil potřebu vyšší transparentnosti veřejných zakázek, kritizoval špatnou energetickou strategii nebo nynější irelevantní diskuzi ohledně zvýšení platů politiků, k níž vyjádřil svůj názor, že kvalitní lidé se musí zaplatit, a mnoho dalších.

 

Na něj navázal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se svým příspěvkem na téma Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, klíčová úloha státu. Jeho hlavním vzkazem bylo, aby se ČR srovnávala se zeměmi, jako jsou Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Rakousko spíše, než s Polskem či Maďarskem. Rovněž poukázal na potřebu rehabilitace politiky a vyzdvihl důležitost standardních politických stran. Hlavní část příspěvku se pak týkala ekonomiky ČR, kde vytyčil 8 oblastí, ve kterých zaostáváme za očekáváním. 

 

Druhého bloku, jehož tématem bylo „Věda, výzkum, vzdělání pro podnikání“, se zúčastnili Petr Janský – výzkumník a ekonom, Jan Mühlfeit – Chairman Microsoft Europe a Rudolf Haňka – emeritní profesor a člen vědecké rady VŠE. Všichni se shodli na potřebě podpory vědy a výzkumu, avšak každý se na tuto problematiku dívá svou vlastní optikou. Petr Janský ve svém příspěvku kladl důraz na využití potenciálu výzkumných pracovníků, na mnohdy nevyužitý talent mladých matek a na problematiku středního školství.

 

Jan Mühlfeit nasadil optimistický tón, vyzdvihl silné stránky českého školství. Poté však zmínil i slabé stránky a poskytl srovnání s jinými oblastmi ve světě. Jeho hlavním poselstvím bylo, aby byl učitel zároveň koučem a své žáky dokázal motivovat k dosažení jejich maxima. Profesor Rudolf Haňka ve svém příspěvku poskytl své osobní postřehy z Velké Británie, kde již dlouhá léta působí na univerzitě v Cambridge. Věnoval se zejména provázání tamní vědy a výzkumu s potřebami reálné ekonomiky. Zajímavý byl právě již výše zmíněný příklad z Velké Británie, kde se daří značné množství inovací z akademického prostředí transferovat přímo do praxe. Systém se opírá o firmy, které jsou navázány na universitu a i fyzicky sídlí v jejím okolí. Univerzity jsou díky tomuto systému méně finančně závislé na státu. Tento fenomén potvrzuje fakt, že jenom na univerzitu v Cambridge je napojeno cca 1600 firem a tvoří nezanedbatelnou část státního HDP.

 

Ve třetí části programu na téma „Podmínky pro konkurenceschopnost“ vystoupili Michal Mejstřík – profesor ekonomie, Karel Hlavíček – předseda Asociace MSP ČR a Zbyněk Frolík – majitel firmy Linet. Michal Mejstřík mluvil na téma „Jak obstojí ČR ve srovnání se světem“. Nejzávažnější problémy vidí ve zvyšování platů bez vazby na produktivitu práce a komplikovanost rozhodovacích procesů ohledně dobudování infrastruktury. Vytkl také problémy nízké přidané hodnoty českého exportu a s tím spojenou potřebu posunu českých firem v globálních hodnotových řetězcích. Karel Havlíček ve stručnosti popsal vývoj trhu od 90. let a potřebu adaptace na nově vzniklé podmínky. Kladl důraz na poučení se z minulých chyb, na potřebu controllingu a smysluplného financování. Úspěšná firma je podle pana Havlíčka taková, která přežije alespoň jednu generaci. 

 

Zakladatel firmy Linet, Zbyněk Frolík, ve své části vyzdvihl klady českého podnikatelského prostředí. Mezi ně řadí dostupnost kapitálu, řadu úspěšných firem z oblastí IT, levnou a zároveň kvalifikovanou pracovní sílu. Negativa spatřuje v devalvaci strategií, kde neprobíhají žádná vyhodnocení, kontrola, či osobní zodpovědnost za plnění. Na politice mu chybí absence konsensu a pozitivní nálady. Vytkl také systém dotací a zmínil potřebu zkvalitnění dálniční sítě. 

 

Závěrečný blok byl věnován tématu „Financování podnikání“ v České republice. Slova se ujali generální ředitelé České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti Karel Bureš a Jan Procházka. Obě instituce byly prezentovány jako spolupracující orgány, které dokáží usnadnit českým podnikům vstup na zahraniční trhy. 

 

Karel Bureš zdůrazňoval nutnost hledání nových trhů především na Východ od nás a riziko nedostatečné diverzifikace v podobě třetinového podílu Ruska na všech aktivitách ČEB. Naopak pozitivní je, že se nebrání financování žádných projektů – jsou otevření i menším projektům, pokud dávají smysl.  Jan Procházka prezentoval EGAP nejen jako pojišťovací společnost, ale také jako platformu pro poskytování komplexních služeb s pestrou škálou mezinárodních kontaktů, která je připravena podnikatelům maximálně pomoci nejen v oblasti exportního zajišťování. Následoval pohled komerčního bankovnictví, o který se podělil vrchní ředitel ČSOB Petr Knapp. Ten poukázal na vysokou nákladovost porevoluční transformace finančního sektoru, která byla vůbec nejdražší v CEE a vyšplhala se až k 500 miliardám korun. „V současné době je na trhu přebytek likvidity a banky jsou připraveny půjčovat, jen čeští podnikatelé by mohli žádat o půjčky častěji.“ dodal Knapp k současné situaci na trhu. 

 

Celé fórum uzavřel Aleš Michl, portfoliový stratég Raiffeisenbank, se svojí přímou tezí a makroekonomickou definicí konkurenceschopnosti z pohledu exportéra, kdy se nepřímo dotkl i pozitivního dopadu loňské intervence ČNB na kurz české koruny. Optimistickým konstatováním Petra Knappa: „Peníze jsou a budou!“ byla bezmála čtyřhodinová konference ukončena.