Výsledky insolvenčních řízení za první pololetí 2022 ukazují, že oproti stejnému období v loňském roce se počet prohlášených insolvencí překvapivě ještě snížil:

             ½ 2021                                 ½ 2022 (*předběžná data)

Prohlášené konkurzy živnostníků:                          112                                        86

Prohlášené konkurzy firem:                                      382                                        341

Povolené reorganizace:                                            9                                             15

Prohlášené konkurzy občanů:                                  144                                        91

Povolená oddlužení:                                               12 630                                  10 922

Aktuální data společnosti InsolCentrum ukazují, že jak v podnikatelské, tak v občanské sféře jsou insolvence nízké. Paralela s minulou finanční krizí dovozuje, že k podnikatelským insolvencím dochází s časovým odstupem. Nárůst proto očekáváme až okolo let 2024–2025. Nejzásadnějším problémem bude nejspíš zadlužení fyzických osob. Současné úvěry domácností totiž výrazně převyšují úvěry nefinančních podniků.

Predikovat vývoj insolvencí v ČR je podle expertů velmi složité. Ve hře je krizový scénář vážných ekonomických dopadů zapříčiněný situací na Ukrajině, rostoucí inflací a energetickou krizí, ale také relativně stabilizovaný stav v případě zachování rozvahy všech rozhodujících aktérů. Klíč k udržení ekonomické rovnováhy a finančně zdravé společnosti má v rukou vláda. Jestliže bude schopna pragmaticky a na základě dat identifikovat ohrožené osoby, firmy či odvětví, pak má Česká republika slušnou šanci projít složitým obdobím bez mimořádného plošného nárůstu insolvencí.

Soudy podle původního insolvenčního zákona z roku 2008 povolily až do dnešního dne oddlužení celkem 274 tisícům dlužníků. Aktuálně v insolvenci splácí 110 tisíc osob. „Institut oddlužení vykazuje vynikající výsledky, kdy se podařilo zcela zbavit dluhů již 138 tisíc osob. Je to díky odpovědnému přístupu dlužníků i jejich rodin, ale také výborné a profesionální práci insolvenčních soudců a insolvenčních správců. Ministerstvo spravedlnosti si je vědomo této skutečnosti a v souladu s Programovým prohlášením vlády dokončuje návrh novely insolvenčního zákona. Ten přinese vyvážené řešení respektující pomoc zodpovědným dlužníkům i práva seriózních věřitelů. V tomto duchu bude požadováno řádné plnění povinností dlužníka a dlužník bude zároveň motivován poctivě pracovat a řádně splácet dluhy,“ řekl Antonín Stanislav, náměstek ministra spravedlnosti s tím, že je nutné dbát na poctivý přístup. Úspěšnost oddlužovacího procesu dokazuje i fakt, že 28 % osob uhradilo 100 % svých dluhů, naopak pouhých 9 % nezvládlo splácení a oddlužení jim bylo zrušeno. Dlužníci již uhradili svým věřitelům celkem zhruba 80 mld. Kč.

Podle Jarmily Veselé, jednatelky analytické společnosti InsolCentrum, je právě diferenciace dlužníků a kontrola jejich poctivého přístupu klíčová. „Kdybychom usnadňovali cestu plošně všem lidem, tak hrozí snížení platební morálky, což si v současné ekonomické situaci nemůžeme dovolit. Nesmíme zapomínat, že nás budou tížit dluhy, které nakonec za dlužníky zaplatíme my všichni. Vždyť právě stát má u dlužníků pohledávky v hodnotě 136 miliard korun,“ uvedla Veselá. Upozornila, že v souboru exekučních dlužníků převládají z 63 procent muži a celých 85 procent dlužníků představují lidé v produktivním věku. Plánovaná novela vycházející z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci přitom počítá se zkrácením doby oddlužení z pěti na tři roky plošně pro všechny, nikoliv pouze pro konkrétní skupiny dlužníků, kteří to opravdu potřebují.

Hospodářská komora ČR, největší zástupce podnikatelů v zemi, zdůrazňuje význam odborné diskuse při tvorbě legislativy. „V silně inflačním prostředí může další zjednodušování oddlužení vést k tomu, že věřitelé začnou rezignovat na podávání insolvenčních návrhů, protože proces úpadku je časově náročný a reálná hodnota pohledávky je stále nižší. Proto je třeba o plánovaném zmírňování parametrů oddlužení věcně diskutovat,“ vysvětlil  Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.

„Bohužel stále neznáme výsledky těch, kteří vstoupili do oddlužení po novele 2019. Je však jasné, že uspokojení věřitelů bude výrazně nižší. Plánovaná novela by mohla tento trend ještě posílit,“ přiblížil svůj pohled Robert Němec, předseda představenstva České advokátní komory.

Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal doplnil: „Institut oddlužení je důležitý mimo jiné proto, že v něm jsou lidé, kteří musí pracovat, a tedy vydělávat. Nejsou tak závislí na státních penězích. Můj náhled na tuto praxi je pozitivní a co se týče dalšího vývoje, držel bych se při zemi. Nejsem příznivcem velkých změn něčeho, co dobře funguje.“

Hosté kulatého stolu se shodují, že to, jakým směrem se stát ve vztahu k dlužníkům vydá, může podstatně změnit náladu ve společnosti. V případě dalších odpustků ztratí řádně platící lidé ochotu se uskrovňovat, když uvidí své spoluobčany, jak snadno a rychle se oddlužují. Ve společnosti pak může zavládnout negativní atmosféra a vzrůstat sociální napětí. Na konci diskuse přítomní konstatovali, že na kulatém stolu byla přednesena data svědčící o stabilitě země, nízkém stavu počtů insolvenčních řízení a dobrých výchozích předpokladech pro překonání ekonomicky náročného období.