Ministerstvo průmyslu a obchodu zadá analýzu o výši bankovních poplatků, od výsledků si slibuje vytvoření tlaku na zlevnění bank. Na ministerstvu průmyslu a obchodu, kterému vládne Martin Kocourek (ODS), vznikla komise pro bankovní poplatky. Jejím cílem je zorganizovat analýzy výše poplatků, které účtují tuzemské peněžní domy hlavně firmám. A následně se zasazovat o to, aby české banky podnikatelům ulevily.
Projekt posvětil náměstek ministra Bedřich Danda, jenž je zároveň předsedou Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR a k praxi má blízko. „V nejbližší době bude vypsáno výběrové řízení na provedení analýz bankovních poplatků a výsledky chceme co nejdříve,“ říká Jaromír Schubert, jenž je poradcem premiéra a také členem komise pro bankovní poplatky.
Podle něj by výsledky analýz měly být k dispozici už v průběhu října, aby mohly být prezentovány na takzvané Podnikatelské radě, kde se schází zástupci státu a podnikatelů. Má 26 členů a v rámci MPO funguje od roku 2007.
„Peníze na analýzy půjdou z fondu pro zlepšení podnikatelského prostředí a cílem našeho snažení je snížení poplatků a zvýšení přenositelnosti účtů i pro podnikatele,“ dodal Schubert s tím, že jde primárně o vytvoření morálního tlaku na banky, ne o legislativní omezení. Do hledáčku se dostane šest největších českých bank, tedy Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a GE Money Bank. Analýzy se mají zaměřit na jejich výnosy z bankovních poplatků a následně je porovnat s výnosy, které takto dosahují jejich mateřské banky na zahraničních trzích.
„Výnosy z poplatků mají v tuto chvíli na celkových výnosech České spořitelny obdobný podíl jako na výnosech Erste Group, tedy asi 30 procent,“ říká Klára Gajdušková z České spořitelny s tím, že o záměrech komise nemá bližší informace a nemůže se k nim tedy vyjádřit.
Obecně se předpokládá, že tuzemské banky jsou dražší, což ani zdejší peněžní domy obvykle nerozporují. Zároveň ale upozorňují na to, že si banky v zahraničí berou provize na jiných službách, které svým klientům poskytují – hlavně jde odvádět při akceptaci plateb prostřednictvím platebních či kreditních karet. Tam by se měla analýza týkat těch nejrozšířenějších karet, tedy EC-MC, Visa, Amex a Diners Club.
Je fakt, že bankovní poplatky tvoří pro podnikatele významné náklady. Šéf firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek odhadl, že jeho společnost s ročním obratem kolem 900milionů korun měsíčně zaplatí na poplatcích zhruba 70 tisíc korun. „A to je po nejrůznější slevách a výhodách,“ dodal Štěpánek.
Proč jsou základní balíčky u podnikatelských kont dražší než u fyzických osob, vysvětluje Michal Mošnička, šéf analytické firmy Scott & Rose, která provozuje srovnávací server Finparada.cz, například tím, že bankéři určení pro podnikatele musí být profesně více na výši. „Tím mohou být náklady na tuto obsluhu vyšší. S praxí odlišných cen pro podnikatele se však můžeme setkat i v Německu nebo Rakousku,“ říká Mošnička.
Podle Patrika Nachera, šéfa serveru bankovnipoplatky.com, jenž je také členem zmíněné komise na MPO, by cílem analýz mělo být vyvinutí tlaku na banky na samoregulaci. „Jde o to vytvořit tlak podložený konkrétními čísly, která mohou být brána jako základ debaty o tom, jestli by neměl stát více tlačit na konkurenci,“ dodává Nacher. Ten si umí představit, že by u případů, kdy stát dává výslovně podnikatelům povinnost nějakým způsobem používat služby banky, mohla být cena této služby regulována. V tom, že nepůjde o další politickou či úřednickou aktivitu, která vyšumí, bere jako garanta osobu Bedřicha Dandy.