« Zpět

Bankovní tajemství

| 22. května 2013 - 9:31 | Zprávy

Zachovávání bankovního tajemství je jednou ze základních povinností obchodních bank. Mnoho lidí však neví, co si pod tímto pojmem má představit., a proto se pokusím jej vysvětlit.

Kategorie „bankovního tajemství“ je popsána v zákoně č.21/1992 Sb., o bankách. Bankovní tajemství znamená, že obchodní banka nesmí nikomu sdělovat žádné informace o svých klientech, o zůstatcích na jejích účtech, o transakcích, zúčtovaných na vrub či ve prospěch jejich účtů, o poskytnutých úvěrech a ani o jiných bankovních obchodech svých klientů. 

Z tohoto ustanovení ovšem platí několik důležitých výjimek, které jsou uvedeny ve zmíněném zákoně č.21/1992 Sb. 
 
Obchodní banka totiž musí podat takové informace o klientech, které spadají pod institut bankovního tajemství, pokud je písemně požadují
  • soud pro potřeby občanského soudního řízení,
  • orgány, činné v trestním řízení (tj. zejména Policie ČR),
  • správci daně – finanční úřady ve věci vymáhání daňových nedoplatků,
  • ministerstvo financí ČR v souvislosti s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, resp. proti financování terorismu,
  • orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny ve věci řízení o nedoplatcích pojistného,
  • soudní exekutor, který je pověřen provedením exekuce,
  • úřad práce v souvislosti s vracením nebo vymáháním poskytnutých prostředků,
  • finanční arbitr ČR,
  • Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby nebo Ministerstvo vnitra ČR,
  • orgán, příslušný rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů.
Tyto státní orgány po obchodních bankách nejčastěji požadují následující informace: 
  • zda vedou, resp. zda v určité době vedly konkrétnímu klientovi účty,
  • informace o zůstatcích (aktuálních nebo k určitému datu, resp. datům v minulosti) na účtech určitého klienta nebo
  • informace o jednotlivých transakcích, které byly zaúčtované v daném období na vrub nebo ve prospěch určitých účtů konkrétného klienta.
Bankovní úředníci, kteří poskytují takto požadované informace o klientech banky, musí být před tímto úkonem zproštěni mlčenlivosti, a to statutárním orgánech „svojí“ obchodní banky.
 
Kromě toho se mohou obchodní banky (rovněž na základě ustanovení zákona č.21/1992 Sb.) vzájemně informovat o identifikačních údajích svých klientů, o jejich bankovním spojení a o jejich bonitě a důvěryhodnosti. Na základě tohoto ustanovení ČNB provozuje tzv. Centrální registr úvěrů.
Pracovníci obchodní banky jsou oprávněni sdělovat informace o svém klientovi také v případě, kdy je klient o to požádá, resp. s tím souhlasí. Jedná se zejména o situace, kdy klient potřebuje předat svoje reference např. pro potřeby založení svého běžného účtu v zahraniční obchodní bance nebo o předávání informací o klientovi do úvěrových registrů (s výjimkou zmíněného Centrálního registru úvěrů ČNB).
 
S pojmem „bankovní tajemství“ se často plete pojem „mlčenlivost“. 
Pojem „mlčenlivost“ představuje povinnost nehovořit o konkrétních informacích, s nimiž se setkali v průběhu výkonu svojí funkce. Tyto osoby smějí třetím osobám sdělovat pouze informace v souhrnné podobě, u kterých nelze identifikovat, o kterou obchodní banku nebo o kterou konkrétní osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce pracovníka bankovního dohledu. Předmětem pojmu „mlčenlivost jsou tedy skutečnosti, které mají souvislost se služebními záležitostmi obchodní banky a jejích klientů.
 
S pojmy „bankovní tajemství“a „mlčenlivost“ bývá rovněž občas zaměňován institut „ochrany osobních údajů“, který se řídí ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
 
Ochrana osobních údajů se týká všech subjektů, které shromažďují (za podmínek, které jsou stanoveny výše uvedeným zákonem) takové informace o fyzických osobách, které je mohou jednoznačně identifikovat (tj. jejich osobní údaje).
 
Ochrana osobních údajů se tedy týká nejenom obchodních bank, ale rovněž také např. pojišťoven, prodejců osobních automobilů, nejrůznějších občanských sdružení, politických stran nebo vysokých škol.
 
Na rozdíl od institutu „ochrany osobních údajů“ zahrnuje institut „bankovního tajemství“ ochranu všech informací o všech klientech (tedy nejenom o fyzických osobách, ale rovněž o právnických osobách), které jsou vedeny v databázích obchodních bank.
 
Komplexní informace o problematice ochrany osobních údajů jsou uvedeny na internetových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů www.uoou.cz 

 

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.