Následující graf uvádí, jak Češi rozkládají své finanční rodinné portfolio a jak jsou rozloženy jejich úspory v rámci finančních produktů. Lze z toho usoudit, které produkty jsou pro český národ atraktivní, ať už z pohledu zkušeností, zájmu, potřeby se zajistit pro případ nepředvídatelných situací (v pojišťovnictví) nebo situací předvídatelných, jako je blízká budoucnost či důchodový věk v penzijním spoření. Graf ilustruje, jaký je zájem o úrokové zhodnocení investovaných prostředků v bankovnictví, stavebním spoření nebo v investičních fondech.

Zdroj: MCFR

Zpráva zdůrazňuje, že v bankovnictví klienti využívají především netermínované vklady (51,4 %). Z pohledu odborníka je úroveň 59,1 % úspor v bankovním sektoru alarmující informací! Spořicí a běžné účty v bankách v roce 2019 nabízely úrok ve výši od 0,01 % do 1,70 %. Průměrná roční inflace v roce 2019 byla ve výši 2,8 %. Češi tedy na svých úsporách v bankovních vkladech prodělali mezi 2,1 % až 1,1 % ročně. Zbývajících 40,9 % je rozděleno do investic, jako je stavební spoření, penzijní spoření, životní pojištění a investiční fondy.

Pro srovnání se podíváme na hospodaření některých vybraných evropských zemí a USA. Data jsou čerpána z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development – OECD), kde mají jinou metodiku sledování úspor domácností než ministerstvo financí. Přesto základní principy zůstávají a jsou dostačující k porovnání hospodaření domácností různých národů demokraticky vyspělých zemí světa.

Zdroj: OECD

Země jsou seřazeny podle rozsahu investovaných prostředků do bankovnictví a penzijního spoření. Jedinou výjimkou je Francie, která řeší důchodovou situaci formou pojistných produktů. Podobně jako Češi rozkládají své úspory Slováci, Řekové a Poláci. Vysokou míru zodpovědnosti a zkušenosti demokratického myšlení v rozkládání úspor mají občané severských zemí, Nizozemska, Švýcarska, Anglie (UK), ale také USA.

Na základě těchto údajů je zřejmé, že hospodaření Čechů a jejich potřeba zajistit se na stáří či nepředvídané události je z pohledu vyspělých zemí světa stále na velmi nízké úrovni. Skutečně rozumí Češi slovu demokracie z pohledu rodinných financí? Demokracie neznamená pouze být svobodný a mít možnost studovat, cestovat a podnikat. Demokracie také znamená být zodpovědný sám za sebe. Ať už se jedná o situace, které nešťastnou náhodou zasáhnou naše zdraví, náš příjem, nebo naopak situace předvídatelné – např. dozrajeme do důchodového věku.

KVÍZ

1. Kam Češi nejčastěji ukládají své peníze?

1. Fondy
2. Stavebka
3. Banky
4. Penzijka

2. Co je to inflace?

1. Nárůst úrokových sazeb
2. Znehodnocování peněz v čase
3. Snižování cen zboží a služeb
4. Nedostatek peněz na účtu

3. Je pomoc dětem důležitější než myslet na rezervu na stáří?

1. Ne
2. Ano

4. Co je nejdůležitější u rodinného rozpočtu?

1. Znalost svých příjmů
2. Znalost svých úspor
3. Znalost svých potřeb
4. Znalost svých výdajů

6. Jak vysoká by měla být ideální rezerva pro rodinu úvěru/ hypotéky?

1. 2 měsíce
2. 6 měsíců

Výsledky: 5/b; 4/d; 3/a; 2/b; 1/c

z knížky Veroniky Kalátové: Finanční zralost – klíč k finanční spokojenosti